NPD documents search: Právník, 66 (1927)

Dr. A.Tůma:
Jakým směrem vyvíjela se dosud sociální péče o mládež.

Jaký jest dorost národa, taková jest i jeho budoucnost v ohledu osvětovém i hospodářském a je proto přiřazeno, že i státu československému — jako každému jinému — na tom muselo záležeti, aby zabezpečil zdárný vývoj tělesný, rozumový a mravní i té své mládeži, které se z jakýchkoli důvodů nedostává potřebné péče rodičů nebo jiných osob po zákonu k tomu povinných, a která jest proto odkázána na ochranu a pomoc veřejnou. Velkou závadou úspěšného vykonávání této péče v našem státě byla hned od jeho vzniku ta skutečnost, že jejím nositelem a vykonavatelem jsou v ze- mích českých (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) — podle dosud platných zákonů (zákona domovského, chudinského a j.) — jednotlivé obce domovské a jen subsidiárně, a to měrou velice omezenou také země, jimž náleží pečovati hlavně o děti tělesně nebo duševně vadné; v Čechách pak usnadňují úkol ten obcím poněkud ještě také zastupitelské okresy. Naproti tomu přísluší na Slovensku a v Podkarpatské Rusi plnění této povinnosti na základě dřívějších zákonů uherských (zákonný článek VIII. а XXI. z roku 1901) státu samému s výhradou nároku na náhradu příslušných výloh obcemi domovskými, pokud jde o výchovu a zaopatření dětí starších sedmi let.
Nehledě k jiným obtížím, zavinuje rozdíl ten nejen nestejnoměrné zatížení poplatnictva peněžními náklady na tento úkol, ale je také hlavní příčinou nedostatečného jeho plnění v zemích prvně uvedených, ježto obce nejsou ani finančně, ani administrativně s to, aby řádně konaly povinnosti jim uložené. Vhodná reforma jevila se proto již za dřívějších dob velice účelnou a naléhavou. Nová jednotná úprava dala by se provésti zdánlivě nejjednodušeji tím. že by se úprava, jaká jest na Slovensku a Podkarpatské Rusi, zavedla také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Touto cestou nebylo však účelno otázku tu řešiti, poněvadž úpravu takovou nelze všeobecně doporučiti ani z důvodů finančních, ani administrativních, a to proto, že by nebylo ani v zájmu veřejném, ani v zájmu dětí odkázaných na veřejnou pomoc, aby stát sám obstarával, co snáze, úsporněji a při nejmenším stejně dobře plniti mohou nižší jeho útvary územní, jakými by tu byly okresy, po případě i župy.
Všeobecnou reformu zákonnou, která by spočívala na tomto základě, nelze však uskutečniti s úspěchem, dokud nebude i v zemích českých proveden zákon o zřízení úřadů župních a okresních, po případě dokud nebude vydán jiný zákon jej nahrazující, kterým by byly položeny pevné jednotné základy veřejné správě našeho státu. Neboť teprve pak bude také možno řešiti prakticky otázku, které úkoly sociální a jakou měrou mají se uložiti po stránce finanční i administrativní novým nositelům; a vykonavatelům správy veřejné, jimiž budou okresy a župy nebo země se svými orgány správními.
Stálé odkládání této základní úpravy mělo za následek, že se ukázalá potřeba toho, aby uvedená nestejnoměrnost ve výkonu veřejné péče o mládež a s ní související nedostatečnost jejího řádného plnění v zemích českých, byla aspoň na ten čas, než dojde к nové její reformě zákonné, odstraněna nebo zmírněna jiným způsobem, který by se dal provésti cestou administrativní.
Za takový způsob a prostředek uznalo ministerstvo sociální péče jednak vhodnou organisaci a zesílení péče dobrovolné (dobročinné), jež by byla účinnou oporou a do- plňkem· nedostačující péče veřejné, jednak také poskytování přiměřené finanční pomoci státní na tento účel.
Za tou příčinou bylo přikročeno především к provedení organisace dobrovolné péče o mládež na základě spolkovém ve formě t. zv. »Okresních a Zemských péčí o mládež«, jež byly uvedeny v život v zemích českých podle vzoru stanov vydaných ministerstvem sociální péče (č. j. 3188/A-21). Tyto organisace, v jichž správních výborech sdruženy jsou nejen soukromé osoby a spolky, pečující o mládež, ale také zástupcové úřadů k úkolu tomu po zákonu povolaných, jsou ústředím jak soukromé, tak i veřejné péče o mládež v okresu, pokud se týče v zemi, umožňujíce tak vzájemnou součinnost obou těchto činitelů k dosažení společného cíle. Na usnadnění a prohloubení činnosti těchto korporací i jiných zařízení veřejné i soukromé péče o mládež přispívá pak nejen ministerstvo sociální péče, ale i ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy poskytováním přiměřených podpor peněžitých v mezích prostředků, jež jsou mu k účelu tomu každoročně povolovány státním rozpočtem, za podmínek stanovených »Pravidly«, která o tom
byla vydána. (Výnos č. 11854/A-22.)
Tímto způsobem povolují se každoročně státní podpory více než 1500 žadatelů, vydržujících různá zařízení péče o mládež. V rozpočtu ministerstva sociální péče pro rok 1927 vloženo bylo к účelu tomu úhrnem 9640000 Kč, kdežto na státní péči o mládež na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bude zapotřebí v témže roce úhrnné částky 12490566 Kč. Již z toho je patrno, že systém sub-venční jest pro stát s hlediska finančního výhodnější a není také pochyby, že by se i tímto způsobem, který se celkem dobře osvědčil, dalo velmi mnoho vykoná ti v soustavném zlepšování péče o mládež, kdyby prostředky k účelu tomu věnované byly přiměřeně zvýšeny a kdyby každoroční jejich povolování mohlo býti předem zabezpečeno, aby se tak umožnila soustavná a programová činnost na ochranu mládeže.
Vedle uvedených pomocných akcí byly vykonány také přípravy k zákonné reformě těch odvětví péče o mládež, jichž nové úpravě nevyřešená dosud otázka zřízení žup a okresů není na závadu.
Za takový obor uznána byla především výchovná péče o mládež zanedbanou, která vyžaduje nové zákonné úpravy hlavně proto, že okruh nedospělých a mladistvých, kteří mohou býti podle dosud platných zákonů podrobeni nucené výchově polepšovací (ř. z. z roku 1885, č. 89 a 90), je v zemích českých velmi úzký oproti stavu, jaký je zaveden v ostatními území republiky (z. čl. XXXVI. z roku 1908), takže nevyhovuje úprava ta nynějším potřebám. Z důvodu toho vypracována byla ministerstvem sociální péče osnova zákona o výchově ochranné, kterou má se zabezpečiti za finanční i administrativní účasti zemí (nebo žup) a státu nucená výchova mládeže zpustlé a zpustnutím ohrožené. Poněvadž okruh mládeže, o jejíž výchovu bylo by podle navrhovaného zákona bezpečně postaráno, jest velmi široký, není pochyby, že by se tak dosáhlo značného zlepšení sociální péče o mládež vůbec. S touto osnovou souvisí úzce připravená již osnova zákona o trestním soudnictví nad mládeží, která má zabezpečiti možnost, aby i v zemích českých místo trestu používáno bylo u mládeže delikventní vhodné výchovy a stanoví také trest pro zanedbání zákonné povinnosti výchovné, podobně jako tomu jest již nyní na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Vedle toho jsou připraveny ještě jiné osnovy zákonné, upravující různá speciální odvětví péče o mládež, jako osnova zákona o školách pomocných pro slabomyslné, jakož i osnova zákona o školách mateřských a ústavech jim podobných. Je v zájmu účinné ochrany mládeže nejvýš nutno, aby všechny osnovy tyto byly co nejdříve ústavně projednány a schváleny. Jediným důvodem, proč se tak dosud nestalo, jsou jen ohledy finanční, což platí zvláště o osnově zákona a výchově ochranné. V nejbližší době bude vydáno také prováděcí nařízení k zákonu o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských, které jistě přispěje značnou měrou k lepšímu obstarávání péče o tuto mládež vykonáváním řádného dozoru aspoň na tu dobu, než bude možno přikročiti k všeobecné reformě zákonné, kterou by se provedlo trvalé její zlepšení i v jiných směrech a odstranily zároveň rozdíly, jevící se dosud ve výkonu tohoto oboru správy sociální mezi zeměmi českými a ostatním územím našeho státu, kde je právní základ sociální péče o mládež v mnohém ohledu pokrokovější. Za tou příčinou bylo by si jen přáti, aby se co nejdříve uskutečnily předpoklady této nové úpravy zákonné provedením zákona o zřízení župním i v zemích českých, po případě vydáním jiného zákona, který by sledoval podobný účel.

Citace:

Jakým směrem vyvíjela se dosud sociální péče o mládež.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 464-467.