NPD documents search: České právo, 17 (1935)

Mimořádné zasedání rady společnosti národů
v prosinci 1934 mělo na programu věc mimořádného významu: jihoslovanskou notu ze dne 22. listopadu, upozorňující Radu podle článku 11., odstavec 2. Úmluvy o společnosti národů na spoluvinu maďarských úřadů na teroristické činnosti některých jihoslovanských elementů na maďarském území, čímž byl umožněn marseilleský atentát, při kterém přišel o život jihoslovanský král Alexander 1. a francouzský ministr zahraničních věcí Barlhou. V této notě bylo konstatováno, že je nutné, aby odpovědnost provinivšího se státu byla uvedena ve známost a konečně dána na přetřes otázka některých nepřípustných metod v podobě masového výcviku profesionálních zločinců na území cizího státu. K jihoslovanské stížnosti se plně připojilo Československo a Rumunsko. Výsledkem těchto kroků je resoluce Rady, vydaná v noci dne 11. prosince. V ní Rada společnosti národů odsuzuje zločin spáchaný marseillským atentátem a žádá potrestání vinníků připomínajíc, že každý stát je povinen nepodporovati, předejíti a potříti na svém území teroristickou činnost s politickým účelem a zjišťujíc že Maďarsko dosud Jihoslavii nedalo dostiučinění, ač některé maďarské úřady měly odpovědnost při nejmenším z opomenutí u příležitosti činů souvisejících s marseillským atentátem.
Za takovýchto okolností byla v Ženevě projednávána a rozhodnuta v zásadě otázka státní odpovědnosti za činy nebo opomenutí nižších úřadů státních. Ačkoliv klasická nauka mezinárodního práva tuto odpovědnost vždycky v zásadě uznávala, bližšího propracování se dostalo této věci teprve v literatuře XX. století, v níž se již mluví o deliktech v oboru mezinárodního práva. Od panující teorie, hlásající odpovědnost státu při zavinění, odlišují se částečně výsledky studií hlavních badatelů v tomto oboru: Anzilottiho (Teoria generale della responsabilità), který uznává pouze odpovědnost za skutečný výsledek a Struppa (Das völkerrechtliche Delikt), jenž dovozuje při komisivních deliktech odpovědnost za výsledek, při omisivních za zavinění. O mezinárodním deliktu pak se mluví, poruší-li stát mezinárodní právo se vztahem k určitému jinému státu (nebo jinému subjektu mezinárodního práva). Tyto teoretické rozdíly nepadaly valně na váhu u jihoslovanské stížnosti, která uplatňovala státní zodpovědnost jak za skutečný výsledek deliktu tak za zavinění bez ohledu na tento výsledek. Jelikož potrestání odpovědného státu je za dnešního stavu mezinárodního práva vyloučeno a povaha deliktu nepřipouštěla navrácení v předešlý stav, omezila se Rada aplanujíc věc ve své funkci politického orgánu a nikoli jako soud na to, že uložila Maďarsku potrestání vinníků, které se však provede mimo okruh mezinárodního práva.
O všeobecné úpravě potírání mezinárodního terorismu bude jednáno v Radě později.
—ý.

Citace:

Mimořádné zasedání rady společnosti národů. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 4, s. 188-188.