Čís. 14241.

O návrhu na odklad exekuce přísluší rozhodnouti exekučnímu soudu (na Slovensku) i tehdy, byl-li návrh učiněn samostatným podáním. O takovém návrhu není povolán rozhodnouti soud, jenž byl dožádán jen o výkon povolené již dražby.
(Rozh. ze dne 14. března 1935, Nd I 94/35.)
Jak okresní soud v B., jenž povolil exekuci mobilární, o niž tu jde, tak i okresní soud exekuční v P., který byl dožádán o výkon povolené již dražby svršků, prohlásily se nepříslušnými k rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce z důvodu podané žaloby vylučovací, učiněném zvláštním podáním.
Nejvyšší soud rozhodl, že příslušným k rozhodnutí podání, o něž tu jde, je okresní soud v B.
Důvody:
Podle spisů E IX 1274/33 okresního soudu v B. byla mobilární exekuce, o kterou jde, povolena okresním soudem v B. a tento soud jest také soudem exekučním. Návrh na odklad exekuce učinila L. L. (nikoli dlužník A. L.) a odůvodnila jej tím, že podala u okresního soudu v B. vylučovací žalobu (»nárokovou žalobu« ve smyslu § 92 zák. čl. LX/1881). V § 93 tohoto zákona v doslovu čl. V. čís. 17 zákona ze dne 19. ledna 1928 čís. 23 sb. z. a n. může exekuční soud na návrh učiněný v žalobě (§ 92) povoliti odklad exekuce až do pravoplatného rozhodnutí o žalobě. Návrh L. L. byl ovšem učiněn zvláštním podáním, nikoli v žalobě vylučovací (nárokové). Je-li však exekuční soud podle § 93 uvedeného zákona příslušný rozhodovati o návrhu učiněném v žalobě (§ 92), nelze míti za to, že by byl některý jiný soud příslušným k rozhodování o návrhu na odklad exekuce jen proto, že byl učiněn samostatným podáním. Okresní soud exekuční v P. není vůbec povolán, aby o návrhu na odklad exekuce rozhodovati, ježto byl dožádán jen o výkon povolené již dražby, a to okresním soudem v B. jako příslušným soudem exekučním (čl. XIV. a XVII. odst. 2 zákona čís. 23/28 sb. z. a n.). Podle zásady vyslovené v § 93 zák. čl. LX/1881 v doslovu čl. V. čís. 17 zákona čís. 23/28 sb. z. a n. přísluší rozhodovali o návrhu L. L. na odklad exekuce okresnímu soudu v B. jako soudu exekučnímu, jenž ostatně též exekuci povolil a u něhož byla i »nároková žaloba« podána.

Citace:

č. 14241. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 248-249.