NPD documents search: Váž. tr., 8 (1926)

Čís. 2354.

Vězení prvého stupně, v něž byl podle §u 266 tr. zák. zaměněn trest tuhého vězení, nelze změniti podle §u 261 tr. zák. v peněžitou pokutu.
(Rozh. ze dne 26. dubna 1926, Zm II 96/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 15. ledna 1926, pokud jím byl obžalovaný odsouzen pro přečin podle §§ů 32, 58 1. čís. 7 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. podle §u 58 I. čís. 7 zákona za použití §§ů 266 a 261 tr. zák. ku peněžité pokutě 50 Kč, v případě nedobytnosti do vězení na 5 dnů, zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu obžalovanému přisouzeném jako zmatečný a uložil obžalovanému znovu trest.
Důvody:
Rozsudek prvé stolice ukládá obžalovanému podle §u 58 I. čís. 7 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. za použití §§ů 266 a 261 tr. zák. trest peněžité pokuty 50 Kč, na jejíž místo nastoupilo by v případě nedobytnosti pětidenní vězení. Právem napadá zmateční stížnost veřejného obžalobce tento výrok důvodem zmatečnosti podle §u 281 čís. 11 tr. ř. Podle zásady §u 259 (49, 53) tr. zák. nemůže soud z pravidla uložiti trest jiného způsobu, než jest ustanoven v zákoně na trestný čin, jímž byl obžalovaný uznán vinným. Výjimky z této zásady mohou — nehledíc k §§ům 54, 260, 262 (266) tr. zák., jež nepřicházejí v projednávané věci v úvahu, — nastati jedině podle ustanovení §u 261 tr. zák., podle něhož může vězení prvního stupně za okolností zvláštního ohledu hodných býti změněno v pokutu peněžitou, majetku odsouzence přiměřenou. Toto ustanovení, jehož výjimečná povaha nepřipouští výkladu rozšiřujícího, má však na zřeteli toliko případy, na něž stanoví již sám zákon trest vězení prvního stupně a nelze zaměňovací právo, jím propůjčené rozšiřovati tak, že soud by byl oprávněn změniti v trest na penězích i trest vězení prvního stupně, v nějž zmírnil podle §u 266 tr. zák. trest tuhého vězení zákonem stanovený (srovnej rozhodnutí sb. n. s. č. 926, 1089 a rozhodnutí bývalého zrušovacího soudu Vídeňského čís. 292. 375, 2198 úř. sb.). Trest tuhého vězení, v prvém odstavci §u 58 zákona čís. 123 z roku 1920 stanovený bylo tudíž možno zmírniti (změniti) podle §u 266 tr. ř. v trest jednoduchého vězení. Další jeho záměna v pokutu peněžitou podle §u 261 tr. zák. byla nepřípustná. Nedbal-li nalézací soud této hranice zaměňovacího práva a uložil-li obžalovanému za přečin §u 58 zákona trest na penězích, vykročil tím z mezí svého práva zaměňovacího, takže výrok o trestu je zmatečným podle čís. 11 §u 281 tr. ř.

Citace:

č. 2354. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 270-271.