Všehrd. List československých právníků, 14 (1933). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 368 s.
Authors: Sýkora, X
= Všehrd, 14 (1933)
PDF
The duration of the property rights of this work has not yet expired and its use is limited by the provisions of Section 27 et seq. Act No. 121/2000 Coll., on copyright, on rights related to copyright. The content of this work is available only in the library of the Institute of State and Law.

Vysokoškolská autonomie v Polsku.

 Každoročně se opakující studentské bouře na vysokých školách v Polsku, které jsou většinou namířeny proti židovskému živlu, a dále nesouhlas určitých studentských kruhů s vládnoucím režimem a tím přenášení politického boje a nenávisti na akademickou půdu, daly podnět k projektu nové úpravy universitní autonomie. Ministr náboženských vyznání a veřejné osvěty Jędrzejewicz sám nezastřeně prohlásil, že zamýšlená úprava především má odstraniti nebezpečí, aby akademická mládež pod vedením neod- povědných živlů nedala se svést na scestí«. V zásadě má býti zaručena vysokoškolská autonomie, ve skutečnosti je však dalekosáhlou ingerencí ministrovou citelně omezena. Jen v otázkách čistě výchovných mají býti vysoké školy samostatné, věci administrativní a hospodářské přecházejí výlučně na orgány státní. Ministerstvo si zaručuje vliv na volbu rektora, jímž může býti jmenována pouze osoba požívající důvěry vlády. Moc rektora se rozšiřuje na úkor akademického senátu. — Je ovšem pochybné, zda rektor, jakožto činitel vládní, tedy exponent politický, bude dostatečnou zárukou, že akademické prostředí bude ušetřeno politických třenic. Naprosté nepochopení úkolů vysoké školy jeví se pak v úmyslu sjednotit a znivelisovat její vědeckou práci. Profesorské sbory jednotlivých fakult mají se spojovati k lepšímu splnění svého poslání pod dozorem státních orgánů. Proti vědecké spolupráci nelze ovšem na vysokých školách ničeho namítati, ale chtít předem a úředně nutit fakulty k dodržování jednotné linie vědeckého badání je přímo nebezpečné.
Podle nynějšího stavu jmenuje vysokoškolské profesory president republiky na návrh ministra náb. vyznání a veř. osvěty. Je-li proti profesorovi vzneseno trestní nebo disciplinární řízení, může profesora suspendovati ministr nebo akademický senát; v případech náhlých, když profesor se dopustil činu, který snižuje vážnost vysoké školy, přísluší toto právo, rektorovi. Pomocné síly vědecké podléhají kvalifikačnímu oceňování, které má stupně: dobrý, dostatečný a nedostatečný, a provádí se každého roku. Byla-li síla dvakrát v tříletém období oceněna nedostatečně, je propuštěna. Mladší asistenti jsou povoláváni na základě úmluvy. Mohou to býti absolventi, držitelé nižších stupňů akademických (tedy dosud bez diplomů) nebo studenti nejvyšších semestrů. Vladimír Komender.
Citace:
SÝKORA, X. K § 150 exekučního řádu. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 7, s. 281-281.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).