NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 191.

Předražování. I doutníky, vyrobené soukromě z tabákových náhražek, jsou předměty potřeby dle § 1 cís. nař. ze dne 24. března 1917 čís. 131 ř. z.
(Rozh. ze dne 17. května 1920, Kr II 61/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Huberta V. do rozsudku lichevního soudu při zemském trestním soudě v Brně ze dne 23. ledna 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle § 23 č. 4 a přestupkem dle § 20 č. 1 cís. nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř. z.
Důvody:
Zmateční stížnost, vytýkajíc rozsudku jediný důvod zmatečnosti dle § 281 čís. 9 a) tr. ř., spatřuje jej v tom, že nalézací soud uznal viržinky, tvořící předmět trestných činů, jimiž obžalovaný vinným uznán byl, za předmět potřeby, ač se jedná o t. zv. »pražské« viržinky, totiž doutníky, vyrobené soukromě z tabákových náhražek, v nichž tabáku vůbec není a které tudíž předmětem potřeby nejsou. Zmateční stížnost není odůvodněna. Dle § 1 cís. nař. ze dne 24. března 1917 čís. 131 ř. z. jsou předměty potřeby věci movité, sloužící bezprostředně nebo nepřímo životním potřebám lidí a domácích zvířat. Že tabákové kuřivo, jmenovitě i viržinky, erárního původu, předmětem potřeby je, zmateční stížnost sama výslovně uznává. Této povahy nepozbývá však kuřivo, obžalovaným prodávané, proto, že se nejednalo o výrobky státního monopolu. Že by kuřivo to nebylo obsahovalo vůbec žádného tabáku, rozsudek nezjišťuje, i dlužno za to míti, že oné potřebě, jejímuž ukojení kuřivo vůbec slouží, vyhověti způsobilé byly i viržinky, prodávané obžalovaným. Za neobyčejného nedostatku kuřiva, který byl již v čas spáchaného činu (v prosinci 1918), sahali jmenovitě náruživí kuřáci k jakémukoliv zboží, přicházejícímu do oběhu jako kuřivo, bez ohledu na jeho původ a mnohdy i na jeho jakost, platíce při tom namnoze ceny, neodpovídající nikterak značnou výší svojí pochybné jakosti výrobků těch. Za těchto poměrů nabývá povahy předmětu potřeby i kuřivo, vyrobené soukromě ať aspoň z části z tabáku, nebo vůbec bez přísad tabákových, tedy i tabákové náhražky.

Citace:

Čís. 191. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 278-278.