Čís. 2272.


Za vzdálenější způsobení veřejného pohoršení vyprávěním osoby necudným činem dotčené zodpovídá pachatel podle §u 516 tr. zák. jen tehdy, byl-li si v době skutku vědom, že podle zvláštních okolností případu může se jeho čin dostati tímto způsobem k vědomosti většího počtu lidí.
(Rozh. ze dne 28. ledna 1926, Zm I 889/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze dne 24. října 1925, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem proti veřejné mravopočestnosti podle §u 516 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil nalézacímu soudu, by ji znova projednal a o ní rozhodl. Důvody:
Přestupkem §u 516 tr. zák. předpokládané spáchání skutku takovým způsobem, že se tím zavdá příčina k veřejnému pohoršení, jest v rozhodovacích důvodech prvé stolice opodstatněno toliko větou, že se jednání obžalovaného dostalo později udáním Marie P-ové ve známost více lidí. Věta zmateční stížnosti, že nalézací soud klade tak obžalovanému za vinu jednání osoby druhé, od pachatele rozdílné, poukazuje zřetelně — uplatňujíc zmateční důvod čís. 9 písm. a), správně 10 §u 281 tr. ř. k námitce, že výrokem nalézacího soudu není skutková podstata zmíněného přestupku naplněna v uvedené známce skutkové. Stížnost jest v právu. Podle rozhodovacích důvodů byl skutek na Marii P-ové spáchán za nepřítomností jiných osob v bytě obžalovaného, jehož dvéře byly uzamčeny závorou, takže nemohlo z něho bezprostředně nastati veřejné pohoršení pozorováním skutku jinými osobami. Za jinaké vzdálenější způsobení veřejného pohoršení vyprávěním zneužitého děvčete o skutku byl by obžalovaný zodpovědným jen tehdy, byl-li sobě v době skutku vědom, že se podle zvláštních okolností případu jeho necudný čin může súčastněnou osobou dostati k vědomosti většího počtu lidí. Toto vědomí nalézací soud nezjišťuje, takže zmíněný zákonný znak nedošel skutkového opodstatnění a skutková podstata přestupku §u 516 tr. zák. není zjištěnými skutečnostmi naplněna.
Citace:
č. 9747. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 568-572.