Čís. 4181.

Ke skutkové podstatě zločinu podvodu podíle §§ 197 a 200 tr. zák. se nevyhledává zvláštní, těžko seznatelná lstivost; stačí již oklamání důvěry v denním životě obchodním obvyklé; lest může záleželi již ve slibu, že bude kupní cena do určité doby hotově zaplacena.
Musí však býti zjištěno jednak, že si byl pachatel v době činu vědom nevážnosti svého slibu, že mezi lstivým předstíráním pachatelovým a počínáním si oklamané osoby byla příčinná souvislost, že omyl v oklamaném lstivým předstíráním vyvolaný byl pro oklamaného pohnutkou a předpokladem jeho rozhodnuti. Po stránce subjektivní musí býti zjištěno, že pachatel jednal v úmyslu způsobiti jiné osobě škodu, a to již v době, kdy se dopustil šálivého jednání.
(Rozh. ze dne 28. května 1931, Zm I 759/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížností obžalované do rozsudku krajského soudu v Liberci ze dne 5. srpna 1930, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podvodu ve smyslu §§ 197 a 200 tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnosti obžalované nelze upříti oprávnění, pokud, dovolávajíc se číselně důvodu zmatečnosti čís. 5 (správněji čís. 9 a) § 281 tr. ř., postrádá v rozsudku zjištění, rozhodná pro posouzení otázky, zda čin, z něhož jest obžalovaná viněna, jest jen bezprávím civilněprávním, či zda vykazuje skutkové znaky zločinu podvodu podle §§ 197 a 200 tr. zák. Ke skutkové podstatě tohoto zločinu nevyhledává se zvláštní, těžko seznatelná lstivost; stačí již oklamání důvěry v denním životě obchodním obvyklé; lest může záležeti již ve slibu, že bude kupní cena do určité doby hotově zaplacena. Leč vždy musí býti zjištěno jednak, že si byl pachatel alespoň v době činu vědom nevážnosti svého slibu; jednak, že mezi lstivým předstíráním pachatelovým a počínáním si oklamané osoby byla příčinná souvislost, že omyl v oklamaném lstivým předstíráním vyvolaný byl pro oklamaného pohnutkou a předpokladem jeho rozhodnutí. Zda si soud tyto skutkové náležitosti v souzeném případě řádně uvědomil, nelze však jen ze zjištění, že obžalovaná slíbila, že zaplatí kupní cenu ihned po obdržení druhé zásilky, a že tak neučinila, seznati, ano ani ze spisů ani z rozsudku nevysvítá, komu a jakým způsobem (ústně nebo písemně) a kdy (před první objednávkou) obžalovaná slíbila, že »zaplatí zboží po obdržení druhé zásilky«. O subjektivní stránce lstivosti, jak byla shora naznačena, jakož i o příčinné souvislosti mezi šálivým jednáním a počínáním si oklamané firmy se rozsudek vůbec nevyjadřuje. Kromě těchto náležitostí musí býti dále zjištěno po stránce subjektivní, že pachatel jednal v úmyslu způsobiti jiné osobě škodu, a to již v době, kdy se dopustil šálivého jednání. I tu rozsudek zjišťuje jen objektivní výsledek činnosti obžalované, záležející v tom, že škoda nastala; neobsahuje však potřebná zjištění, z nichž by bylo lze seznati, že tato škoda byla obžalovanou zamýšlena, a to již, když učinila jednotlivé objednávky zboží; naopak poukazuje poznámka v důvodech rozsudkových, že obžalovaná jest úplně nemajetná (roz. v době vydání rozsudku) na to, že si soud tuto náležitost vůbec neuvědomil. Právem vytýká v tomto směru stížnost rozsudku i nejasnost, pokud uvádí, že obžalovaná jé »podle sdělení četnické stanice známou podvodnicí, která láká od obchodníků podvodným způsobem zboží a nikdy je nezaplatí«, aniž zjistil konkrétní případy, v nichž se obžalovaná takové činnosti dopustila. Bylo proto zmateční stížnosti obžalované vyhověti, a za předpokladů § 5 nov. k tr. ř. uznati již v zasedání neveřejném, jak se stalo, aniž bylo třeba zabývati se dalšími vývody zmateční stížnosti.

Citace:

č. 4181. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 287-289.