Čís. 16060.Byly-li strany v trvalém obchodním spojení, za něhož bylo zboží dodáváno na úvěr, musí prodatel při další objednávce, chce-li se odchýliti od dosavadního způsobu prodeje zboží na úvěr, kupitele na to upozorniti, jinak platí dodáni zboží na úvěr za mlčky (konkludentně) ujednané. (Rozh. ze dne 28. dubna 1937, Rv I 2041/35.) Žalobkyně, majitelka zlatnického a hodinářského závodu, se na žalovaném domáhá žalobou, aby žalovaný splnil smlouvu ujednanou s ní dne 24. srpna 1933 a dodal jí objednané u něho zlatnické zboží. K odůvodnění žaloby přednesla, že po její písemné objednávce ze dne 22. srpna 1933 přišel žalovaný k ní do obchodu, že při tomto jednání byly učiněny změny stran objednaného zboží, že si žalovaný sepsal zboží žalobkyní definitivně objednané a že žalobkyně poté dne 24. srpna 1933 objednala podle tohoto ujednání zboží, jehož dodání se domáhá a jež se žalovaný zavázal dodati za podmínek, za kterých došlo pří dřívějších objednávkách. Soud prvé stolice vyhověl žalobě. Odvolací soud žalobu zamítl. Nejvyšší soud obnovil rozsudek soudu prvé stolice. Důvody: Žalobkyně objednala od žalovaného před objednávkou, která je předmětem sporu, již čtyřikrát různé zboží. Uvedené čtyři objednávky byly žalovaným také uskutečněny. Ve dvou případech byla trhová cena podle nepozastavených faktur splatná do 30 dnů, v jednom případě v 6 měsíčních splátkách, počínaje 1 měsíc po vystavení účtu, a v jednom případě v 8 měsíčních splátkách, počínaje jeden měsíc po vystavení účtu. Při sporné objednávce nebyly ujednány zvláštní platební podmínky. Jest tudíž podle zásad poctivého obchodního styku míti za to, že prakse o splatnosti trhových cen, zachovávaná za dosavadního obchodního spojení, měla býti zachována i v tomto případě a že i zboží podle sporné objednávky mělo býti dodáno na úvěr. Chtěl-li se žalovaný odchýliti od dosavadního způsobu prodeje zboží na úvěr, musel jako poctivý obchodník upozorniti žalobkyni na to, že objednané zboží již nehodlá dodati žalobkyni na úvěr, jako v dosavadních případech. Z toho, co uvedeno, proto vyplývá, že i podle sporné objednávky mělo býti zboží žalobkyni dodáno na úvěr, nikoliv za hotové z ruky do ruky a že se žalobkyně může domáhati žalobou dodání zboží, aniž musela prohlásiti ochotu zaplatiti kupní cenu z ruky do ruky, a že také nebylo důvodu pro to, aby tento závazek byl pojat do rozsudkového výroku. Nezávažné jest jednak, že splatnost trhových cen v předchozích případech byla upravena různě, jen když ve všech případech zboží bylo dodáno na úvěr, třebas různého trvání, jednak že žalobkyně platebním lhůtám nedostála; to mělo býti žalovanému tím spíše podnětem k tomu, aby při dalším obchodě, který ujednával se stranou prodlévající, ujednal výslovně splatnost trhové ceny, nechtěl-li pokračovati v dosud praktikovaném poskytování zboží na úvěr. Bylo-li však i v případě, o nějž jde, mlčky ujednáno dodání zboží na úvěr, mokl žalovaný odepříti dodání zboží jen za předpokladu druhé věty § 1052 obč. zák. Tento předpoklad však nebyl splněn, ježto žalovanému muselo býti v době ujednání sporné trhové smlouvy známo, že žalobkyně nesplnila své závazky z dřívějších objednávek zboží a že špatně platí; neboť žalobkyně vystavila žalovanému na svůj dluh několik směnek, jejichž příjem žalovaný dopisnicí z 11. července 1933 potvrzuje, a důvodem návštěvy žalovaného u žalobkyně, při níž došlo k sporné trhové smlouvě, bylo právě, aby jednal se žalobkyni ve věci vystavených směnek, jak jest patrno z dopisu žalovaného ze dne 12. září 1933. Musilo-li však žalovanému býti známo, že žalobkyně nesplnila dosud závazky z dřívějších trhových smluv, a uzavřel-li s ní přes to novou trhovou smlouvu za nezměněných platebních podmínek dosavadního obchodního spojení, nemůže odepříti splnění svého dodacího závazku poukazem na majetkové poměry žalobkyně, známé mu v době uzavření řečené smlouvy. Ustanovení § 10, odst. 2, vyr. ř. se na souzený případ nehodí, ježto smlouva byla uzavřena před zahájením vyrovnání.