NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Škody námořské
(havarie).
I. Pojem.
Havarie jest souborem všech škod a mimořádných výloh, kteréž stihly loď a náklad od počátku až do ukončení námořního nebezpečí s cestou spojeného. Nauka o havarii vytvořena jest dle ústavu práva římského (lex Rhodia de jactu), kterýž stanoví zásadu, že loď, zboží a náklad nésti musí škodu a útraty spojené se záchraněním lodi a zboží před hrozícím nebezpečím. Dle platného práva námořského rozeznává se havarie všeobecná (grossa o commune, avarie commune) a zvláštní (seplice o particolare, avarie particulière). Všeobecná obsahuje všechny škody a jich nutné následky úmyslně způsobené lodi nebo zboží ve společném nebezpečenství k odvrácení nebo zmírnění hrozící pohromy, jakož i dále obsahuje všechny mimořádné výlohy učiněné k tomu účelu. Havarie zvláštní pojímá pak všechny ostatní výlohy způsobené na lodi nebo zboží buďto náhodou neb úmyslně v případu nutnosti. Havarie tedy spočívá vždy toliko na faktu a tím liší se příkře od námořského pojištění vždy na smlouvě se zakládajícím.
Vhození zboží do moře (Seewurf) má mnoho společných známek s havarii, není však s ní úplné totožným a nevyplňuje nikterak podstatu havarie. Společnou oběma jest ta podstatná náležitost, aby lodi nebo nákladu skutečně hrozilo nebezpečenství; tak ku př. ocitne-li se loď na písčině, lze ji zhusta jen tím způsobem zachrániti, že musí se tíže její zmírniti vyhozením zboží a předmětů přes okraj lodi do moře. Vhození zboží do moře předpokládá však zpravidla nebezpečí pro celou loď, kdežto havarie jest tu, jestliže nehodami nebo nahodilými událostmi (bouří) poškozena byla loď nebo náklad nebo část jeho nebo vzrostly-li zvláštní výlohy. Havarie objímá tedy nejširší pojem všech námořských nehod, kdežto výrazem »vhození zboží do moře« označuje se jen prostředek sloužící ku odvrácení svrchovaného nebezpečí námořského; vhození zboží do moře předpokládá výlučně vyvržení předmětů přes okraj lodi, kdežto havarie odůvodněna jest netoliko tímto způsobem, nýbrž i škodami jinými.
II. Všeobecná havarie t. j. ona, která obsahuje všechny výlohy a škody způsobené proto, aby zachráněna byla loď a náklad jako celek, má svůj základ v zásadě obč. zákonníka (§ 1043). Dle tohoto § musí být poměrně nahražena škoda tomu, kdo v případu nouze obětoval své vlastnictví k odvrácení větší škody pro jiné, od těch, kdož z toho měli prospěch; § 1043 odvolává se i co do nebezpečí na moři zákonů námořských. Zákon v první řadě žádá, aby tu bylo skutečné nebezpečí, tedy ne snad nebezpečí domnělé nebo smyšlené, bez rozdílu, zda bylo způsobeno náhodou, vinou třetího nebo vinou súčastněných. Může-li býti řeč o vině, jest vinník osobně zodpovědným. Všeobecnou havarii dělíváme někdy též v malou či obyčejnou (ordinami), t. j. soujem obyčejných výloh spojených s námořskou cestou i beze zvláštních nehod a v havarii velkou či kromobyčejnou (extraordinární), t. j. vlastní havarie v nejužším slova smyslu, kterážto způsobena bývá nehodami zvláštními. Lodník jest povinen — pokud možným to jest v jednotlivých případech a zřetelem k nebezpečenství — dříve než vyhodí zboží do moře, lodní poradu vykonati a poříditi úplný protokol o poškozených nebo vyvržených předmětech. K lodní poradě přibrati sluší interessenty na lodi přítomné. Náležitosti pojmu a zjištění havarie jest odvrácení nebo aspoň zmírnění nebezpečí. Oběť nesměla být úplně bezvýslednou; musily být tedy zachráněny všechny nebo některé osoby a ohrožený náklad lodi. Jsou tři náležitosti havarie obecné: společné nebezpečí, odvrácení nebezpečí úmyslným obětováním zboží a předmětu, úplné nebo částečné zachráněn lodi a nákladu, Nedostává-li se jedné z těchto náležitostí, jest tu pouze částečná havarie, při níž není kontribuce škody, nýbrž při kteréž posuzovati se musí nárok na náhradu škody dle zásad práva civilního.
III. Zvláštní zásady.
1. Předměty zachráněné, avšak v pozdější havarii opětně ztracené se nenahražují a nahražují se jen poměrně, byly-li toliko poškozeny.
2. Zásoby válečné a potraviny, zavazadla a mzda mužstva jsou prosty kontribuce.
3. předměty složené na palubě nebo neseznamenané v knize skladní nenahradí se, přijdou-li na zmar; jsou-li zachráněny, přispěti musí dle své ceny odhadní.
IV. Zjištění havarie předsevezme se v místě konečné plavby nebo v přístavu jiném, nelze-li v cestě pokračovati. Rozhodnutí vynese soud rozhodčí, který jmenuje ze znalců příslušný rakouský úřad konsularní. Důkazy o havarii provedou se námořským protestem (zjštěním) a cestovními i nákladními dokumenty znějícími na loď a náklad. Řízení znalců není vázáno nijakými určitými pravidly. Cena lodi počítá se za účelem vyměření kontribuce dle tohoto stavu, v jakém přišla, s připočtením náhrady za škody havarii přivozené, jelikož jen na tento způsob aspoň přibližně vyšetřena by byla cena lodi v čase nehody. Míra kontribuce však jest v různých státech různá, Rakousko ukládá podobně jako Codice di commercio, dále jako francouzský a holandský zákon polovici kontribuce lodi a zboží; naproti tomu žádá však celou kontribuci nákladu po předchozím odečtení zboží a celních výloh. Úhrnná škoda rozvrhne se dle poměru kontribucí povinných hodnot tím způsobem, že se nahradí škoda nákladu zcela, škoda lodi po odpočtení třetiny za upotřebení; výsledek tohoto rozdělení prohlásí znalci v konečném rozpočtu, který má moc výroku soudu rozhodčího, a jest možné odvolání z něho, avšak poskytuje bez ohledu na odvolání právo k exekuci zjišťovací a byla-li dána kauce, i uhražovací.
V. Rozdělení a vyplacení příspěvků.
1. Lodník zodpověděn jest za vydobytí příspěvků na havarii. U obyčejné velké havarie má místo rozdělení nastalé škody na pána lodi vzhledem k lodi samé, na interesenty vzhledem k nákladu a na dopravovatele vzhledem ku zboží, takže k náhradě škody přispívá loď, náklad a zboží ; kdežto při malé, obyčejné havarii, tedy při škodách náhodných jako ku př. přeražení stožáru vichřicí, zničení jednotlivého předmětu střelbou, škodu nésti má jen předmět poškozený; pravidelné útraty plavby, poplatky přístavní nese dopravovatel.
2. Vlastník může se havarie zbýti tím, že postoupí věc, z níž má dáti příspěvek a musí — najdou-li se opět věci vyvržené, odvésti zpět náhradu po odečtení výloh spojených s opětným nabytím věcí. Zákon žádá zpravení vlastníka a zřízení jeho zástupce; rakouský Lloyd předpisuje ve svých statutech jednatelům svým dopodrobna způsob, jakým mají se súčastniti při skrývání, odhadu a prodeji zboží, náležitého prozkoumání listin a poškození lodí a nákladů, jak pečovati mají o vyslechnutí kapitánů pro zájmy pojištění a jak snažiti se mají o docílení smírného narovnání. Ve súčastněných kruzích opět a opět shledati lze snahy o sdělání společného práva mezinárodního ohledně havarie pro všechny námořské státy, kteréžto však úplnou cestu dosud si neproklestily.

Citace:

VOJTÍK, Ferdinand. Význam notářského spisu zřízeného o symbolické tradici.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, číslo/sešit 7, s. 72-73.