Čís. 17382.

K výkladu § 91 obč. zák.
Pokud jest při posouzení hospodářské mohoucnosti výživou povinného přihlížeti také k naturálním výhodám, spojeným se služebním postavením výživou povinného.
(Rozh. ze dne 15. září 1939, Rv I 724/39.)
Žalobkyně se domáhá na žalovaném, aby jí platil výživné v částce 350 Kč měsíčně tvrdíc, že žalovaný má se všemi požitky a naturaliemi asi 1000 K měsíčně a mimo to ještě zdarma jízdenku na dráhu, režijní uhlí skoro zdarma, jakož i že dostává služební oděv. Prvý soud vyhověl žalobě co do částky 220 K měsíčně. Odvolací soud snížil stanovené výživné na částky 160 K měsíčně.
Nejvyšší soud uznal žalovaného povinným platiti žalobkyni částku 190 K měsíčně.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem odvolacího soudu, že naturální výhody služební oděvu, pobíraného téměř zdarma, a 50 q uhlí ročně za režijní cenu 14 K 60 h za 1 q nemají pro žalovaného nijakou hospodářskou výhodu. Okolnosti k podpoře tohoto názoru odvolacím soudem uváděné, že se služebním oděvem, určeným jen pro výkon služby, žalovaný nemůže disponovati, takže se oděv nedá oceniti, a že není prokázáno, že by žalovaný spálil celých 50 q uhlí ve své domácnosti a tím ušetřil částku 500 K ročně prvým soudem předpokládanou, nejsou s to opodstatniti správnost tohoto názoru soudu druhé stolice. Pro celkovou hospodářskou mohoucnost žalovaného a tím i pro jeho platební schopnost mají tyto naturální výhody nesporně určitý význam, poněvadž se jimi u žalovaného proti jiným osobám, výhod takových nepožívajícím, zmenšuje režie vedení vlastní domácnosti, snižují povšechné životní náklady, ježto mu odpadají značné položky na ošacení a otop, jež jiné osoby musí na opatřování těchto nezbytných životních potřeb vynakládati, a tím se přece nutně zvyšuje i celková hospodářská mohoucnost a platební schopnost žalovaného. Nutno proto při posuzování přiměřenosti výživného přihlížeti i k těmto výhodám. Při náležitém zřeteli na tyto výhody jest snížení výživného odvolacím soudem z 220 K na pouhých 160 K měsíčně přílišným. Dovolací soud pokládá proto snížení výživného přisouzeného žalobkyni prvým soudem o 30 K měsíčně, tedy na 190 K měsíčně, za odpovídající majetkovým poměrům žalovaného.

Citace:

č. 17382. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 449-450.