NPD documents search: Právník, 77 (1938) - Jestliže z několika propachtovatelů pozemků, na nichž jediný pachtýř hospodařil jako na celku, převezme k samostatnému a oddělenému hospodaření každý své pozemky zpět, neručí

Monografie z dějin našeho průmyslu.
Referoval jsem v 5. čísle X. ročníku Všehrdu o zajímavém monografickém vylíčení historie velkého průmyslového podniku, které podala známá liberecká textilní firma Jan Liebieg a spol. ve své publikaci »100 Jahre Johann Liebieg & Co.« Od této doby vyšlo několik dalších podobných monografií, které jsou též zajímavými a cennými příspěvky pro vybudování celkového vědeckého popisu našeho národního hospodářství a jeho dějinného vývoje.
Tak u příležitosti loňské brněnské výstavy pro soudobou kulturu byla později vydána Spolkem vlnařských průmyslníků moravských knížka »Die Brünner Wollindustrie 1928«, v níž tajemník brněnské obchodní komory Dr. Alfréd Oberländer podává stručný, ale výstižný nástin vývoje brněnského továrního průmyslu soukenického od polovice 18. století až podnes. Dále uvánidí knížka statistické údaje a diagramy, z nichž jest patrna velikost brněnského vlnařského průmyslu: tak r. 1928 zde pracovalo 245573 vřeten na přízi mýkanou a 33000 vřeten na přízi česanou, 6103 mechanických stavů, zaměstnáno bylo zde téměř 18000 dělníků a vyrobeno 15 milionů metrů vlněných látek v ceně 850 milionů Kč, z čehož téměř polovice pro vývoz.
Akciová společnost pro stavbu strojů a mostů v Adamově vydala svým nákladem knihu Jos. Pilnáčka, v níž jsou vylíčeny velmi zajímavé dějiny starobylých závodů železářských, založených již asi kolem roku 1350 v údolí řeky Svitavy na území nynější obce Adamova. Závody, založené původně pány z Vildenberka, přecházely ovšem v průběhu let rukama různých majitelů — byly po jistý čas i v majetku krále Jiřího z Poděbrad — nejdéle byl posléze jejich vlastníkem po 308 let rod Lichtensteinský, až pak závody koncem minulého století koupila známá strojírenská firma Bromovský, Schulz a Sohr. Další osudy a fuse této firmy prodělávaly i adamovské závody, r. 1918 je koupila vídeňská akc. spol. Daimlerova, od l. ledna 1921 utvořena pro ně samostatná akciová společnost a koncem r, 1927 získala většinu jejich akcií Československá zbrojovka, akc. spol. v Brně. Právě v poslední době můžeme sami k tomu dodati, jsou adamovské závody opět v popředí koncentračního úsilí čsl. průmyslu strojírenského. Závody adamovské byly původně založeny jako hutní a železářské závody s vysokými pecemi, které v krajině bohaté lesy a dříve i železnou rudou vyráběly pomocí dřevěného uhlí železo; když však během minulého století nastal přesun hutního a železářského průmyslu do kamenouhelných revírů, kde se železo laciněji a v daleko větších výrobních rozměrech vyrábí pomocí koksu, musily adamovské závody zrušiti své vysoké pece a přejíti od výroby hutnické k výrobě strojů, vyráběných z kupovaného již železa, což se zde též plně zdařilo. Stejný vývoj musily prodělávati i všechny jiné podniky v obdobné situaci se nacházející a přejíti od hutní a železářské výroby k výrobě strojnické nebo železného zboží, chtěly-li se uchrániti před zánikem. Kniha jest skutečně representativní, vyzdobena mnoha fotografiemi a i reprodukcemi starých listin, vyobrazení atd., obsahuje též množství důležitých údajů o výrobních. poměrech středověkého železářství, na př. velmi zajímavé údaje o cenách a výrobních nákladech; o píli, s jakou autor knihu tuto sestavil, dlužno se vysloviti s největším uznáním. Dílo jeho zůstane důležitým pramenem pro každého, kdo se bude pracemi o hospodářských dějinách zemí našich obírati.
Konečně zaslouží si zmínky též slavnostní publikace, kterou vydala k svému 70letému jubileu dřevařská firma Löwy a Winterberg. Kniha tato jest rovněž po stránce zevní skvěle vypravena, s mnohými illustracemi, úvod k ní napsal ředitel knihovny Národního musea Dr. Volf; zvláště zajímavý zde jest historický náčrt obchodu s dřívím v Praze-Podskalí.
Dr. Režný.

Citace:

Monografie z dějin našeho průmyslu.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 3, s. 112-113.