Všehrd. List československých právníků, 8 (1927). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Authors:

Čís. 15631.


Účinky vzdání se úřadu rozhodčího jest posuzovati jediné podle předpisů civilního řádu soudního.
Skutečnost, že rozhodce později odvolal své vzdáni se úřadu rozhodčího, nemá vlivu na oprávnění strany žádati za zrušení smlouvy o rozhodčím.

(Rozh. ze dne 26. listopadu 1936, R I 1319/36.) Navrhující firma se domáhá výroku, že smlouva o rozsudím, uzavřená mezi žalobkyní a odpůrcem, družstvem, pozbývá své moci podle § 583, odst. 2 c. ř. s., poněvadž se jeden z rozhodců za trvání řízení rozhodčího vzdal své funkce (kterou po podání tohoto návrhu zase odvolal). Prvý soud návrh zamítl. Rekursní soud uznal podle návrhu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Resignace Antonína B. na úřad rozhodce, obsažená v dopise ze dne 6. dubna 1936 řízeném na vrchního rozhodce, obsahuje platný a právně účinný projev jeho vůle, že se vzdává této funkce, a nesejde na tom, že obsah dopisu nebyl znám rozhodčímu soudu ani nebyl sdělen stranám, neboť § 579 c. ř. s., jenž dopouští, aby rozhodce, i když jmenování přijal, od přijatého závazku odstoupil, neustanovuje, jakým způsobem a v jaké formě odstoupení se státi musí, a předpisů obč. zák. o vzdání se (§ 1444 obč. zák.) tu použíti nelze, poněvadž jde o úkon, který jest posuzovati jediné podle předpisů o tom obsažených v civilním soudním řádě. Stačí proto každý projev vzdání se funkce rozhodce, jenž byl učiněn takovým způsobem, že zabránil nebo mohl zabrániti sestavení smluveného sboru rozhodců a zahájení rozhodčího řízení nebo pokračování v něm. Sdělil-li rozhodce vrchnímu rozhodci své rozhodnutí o vzdání se funkce rozhodce, jde o takový způsob projevu. Projevené a právně účinné rozhodcovo vzdání se své funkce jest však podle § 583, odstavec 2 čís. 2 c. ř. s. odpíráním vykonati závazky, které tím, že jmenování přijal, byl převzal. Toto odpírání vykonati převzaté závazky nebylo zahlazeno tím, že Antonín B. až po podání návrhu na prohlášení, že smlouva o rozsudím pozbývá moci podle § 583 c. ř. s., avšak ještě před vydáním rozhodnutí první stolice odvolal svou resignaci. Neboť formálního ustanovení § 406 c. ř. s. nelze v tomto případě obdobně použíti, poněvadž platí jen pro řízení sporné, o něž v případech §§ 583 a 584 c. ř. s. vůbec nejde. S věcného hlediska nelze odvolání resignace rozhodcovy na přijatou funkci rozhodce přiznati právní účinnost proti stranám. Neboť rozhodce může býti jmenován pouze buď stranami ve smlouvě o rozsudím, nebo osobou ve smlouvě k tomu ustanovenou (§§ 580, 581 c. ř. s.) anebo soudem (§ 582 c. ř. s.). Jinakým způsobem nelze funkce rozhodce nabýti. Nemůže proto rozhodce, jenž své funkce pozbyl, ježto se jí vzdal, opětně jí nabýti pouhým odvoláním resignace, nýbrž zase jen novým jmenováním. To plyne také z toho, že vzdáním se rozhodce nabývají strany práva, aby buď trvaly na jmenování nového rozhodce za předpokladů § 581 c. ř. s., aneb učinily návrh podle § 583 c. ř. s. na prohlášení, že smlouva o rozsudím pozbývá moci. Musilo by proto býti vyhověno návrhu na prohlášení, že smlouva o rozsudím pozbývá moci, i tehdy, kdyby byl návrh ten učiněn až po odvolání resignace na funkci rozhodce, a nezávisel by výsledek rozhodnutí na nahodilé okolnosti, kdy byl učiněn návrh podle § 583 c. ř. s. Pro rozhodnutí nemají významu úvahy dovolacího rekursu o tom, že podle zásad procesní ekonomie jest žádoucno, aby nepřišel na zmar zpracovaný procesní materiál, vyžádavší si již stotisícové částky na nákladech řízení, a že není účelem zákona, aby bylo straně umožněno zmařiti nákladné rozhodčí řízení, jehož předmětem jest hodnota 12 milionů korun, jen proto, že výsledky řízení dopadají pro ni nepříznivě; neboť je-li strana podle zákona k návrhu oprávněna, nelze jí právo to odepříti jen z důvodů účelnosti nebo vhodnosti.
Citace:
Soudce. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 12, s. 148-148.