České právo. Časopis Spolku notářů československých, 9 (1927). Praha: Spolek notářů československých, 90 s.
Authors:
I

Odborová organisace čsl. advokátního a notářského úřednictva v Praze

obrátila se na některé kolegy vyzváním, aby podepsali závazné prohlášení, že platí a platiti budou ze svého nemocenské příspěvky, pensijní prémie, poplatkový paušál a daň důchodovou i po 1. lednu 1932, odůvodňujíc vyzvání to nutností průkazu existence kolektivní smlouvy dle čl. XVI. zákona o přímých daních k cíli odpočítatelnosti příspěvků v plném obnosu dle § 17 téhož zákona od důchodu, tvořícího základ zdanění.
Notářská komora v Praze byla upozorněna jedním ze svých příslušníků na toto vyzvání odborové Organisace a vyřídila jeho dotaz v téže věci následovně: Článek XVI. uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927 č. 76 sb. z. a nař. v odst. b) prohlašuje, že ustanovení § 17 č. 6 a § 78 lit. e), věta 1. pokud se týká příspěvků do pokladen a podobných ústavů jakož i daní a dávek, dále ustanovení § 341 nabývají účinnosti od 1. ledna 1932.
Platy v § 17 č. 6. a v § 78 lit. e) věta 1. (s výše uvedeným obmezením) zmíněné, jsou do tohoto dne při zjištění vyměřovacího základu plátcova odpočitatelnou položkou.
Týž článek pak v odst. c) uvádí, že smlouvy pachtovní, nájemní a kolektivní smlouvy námezdní a pracovní, uzavřené do 1 měsíce od vyhlášení tohoto zákona nebo dříve, zůstávají co do dohody o tom, aby platy uvedené v § 17 č. 6 a platy zmíněné pod lit. b) podle § 78 lit. e) věta I. nesla místo poplatníka zcela nebo částečně osoba jiná, v účinnosti i po 1. lednu 1932 až do jejich vypršení.
Platy tyto jsou po tuto dobu při zjištění vyměřovacích základů plátcova odpočitatelnou položkou.
Na podkladě těchto zákonných ustanovení jest tudíž předem vzíti v úvahu, že mezi notáři jako zaměstnavateli,.resp. mezi organisací notářů a organisací zaměstnanců kolektivní smlouva námezdní uzavřena nebyla a byly řešeny jednotlivé poměry námezdní individuelně, při čemž komora notářská se pouze omezovala občasně na pokyny notářům jako zaměstnavatelům v úpravě platů, renumeraci a podobně, kteréž pokyny nebyly však obligatorní.
Z citovaného znění zákona jest pak dále zřejmo, že již uplynula jednoměsíční lhůta stanovená čl. XVI. odst. c) ku uzavření kolektivní smlouvy, která by podržela účinný vliv i po 1. lednu 1932, neboť zákon o přímých daních byl vyhlášen dne 1. července 1927 a výzva odb. org. čsl. advokátního a notářského úřednictva v Praze docházela jednotlivé notáře teprve po 1. červenci 1927.
Z uvedeného vyplývá, že dle § 17 zák. o přímých daních od důchodu notáře zaměstnavatele nemohou býti odečteny příspěvky do nemocenských, úrazových, starobních, pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je poplatník platil nad povinnou kvotu za své úředníky a zřízence, jakož i daně a dávky za ně placené, i když byl takový závazek smluvně převzal — ovšem s účinností až do 1. ledna 1932, do kteréžto doby, t. j. až včetně do berního roku 1931 budou ona plnění i nad povinnou kvótu u zaměstnavatele odečitatelnými.
Po 1. lednu 1932 příspěvky placené za úředníky a zřízence zaměstnavatelem nad povinnou kvotu připočtou se při zjišťování daňové základy zaměstnavateli k rozvahovým přebytkům dle ustanovení § 78 lit. e) jako položky, které rozvahové přebytky neoprávněně zkrátily.
Výzva odb. org. čsl. notářského a advokátního úřednictva tudíž nemá a nemůže míti právního účinku i kdyby jí se strany zaměstnavatelů bylo nyní vyhověno a zůstane i nadále úprava placení zmíněných příspěvků na individuelní dohodě mezi notáři a jich zaměstnanci, zatěžujíc ovšem v případě placení těchto příspěvků nad povinnou kvotu notářem, jeho vyměřovací základ.
Citace:
Odborová organisace čsl. advokátního a notářského úřednictva v Praze. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, číslo/sešit 7, s. 76-76.