IOdborová organisace čsl. advokátního a notářského úřednictva v Praze obrátila se na některé kolegy vyzváním, aby podepsali závazné prohlášení, že platí a platiti budou ze svého nemocenské příspěvky, pensijní prémie, poplatkový paušál a daň důchodovou i po 1. lednu 1932, odůvodňujíc vyzvání to nutností průkazu existence kolektivní smlouvy dle čl. XVI. zákona o přímých daních k cíli odpočítatelnosti příspěvků v plném obnosu dle § 17 téhož zákona od důchodu, tvořícího základ zdanění.Notářská komora v Praze byla upozorněna jedním ze svých příslušníků na toto vyzvání odborové Organisace a vyřídila jeho dotaz v téže věci následovně: Článek XVI. uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927 č. 76 sb. z. a nař. v odst. b) prohlašuje, že ustanovení § 17 č. 6 a § 78 lit. e), věta 1. pokud se týká příspěvků do pokladen a podobných ústavů jakož i daní a dávek, dále ustanovení § 341 nabývají účinnosti od 1. ledna 1932. Platy v § 17 č. 6. a v § 78 lit. e) věta 1. (s výše uvedeným obmezením) zmíněné, jsou do tohoto dne při zjištění vyměřovacího základu plátcova odpočitatelnou položkou.Týž článek pak v odst. c) uvádí, že smlouvy pachtovní, nájemní a kolektivní smlouvy námezdní a pracovní, uzavřené do 1 měsíce od vyhlášení tohoto zákona nebo dříve, zůstávají co do dohody o tom, aby platy uvedené v § 17 č. 6 a platy zmíněné pod lit. b) podle § 78 lit. e) věta I. nesla místo poplatníka zcela nebo částečně osoba jiná, v účinnosti i po 1. lednu 1932 až do jejich vypršení. Platy tyto jsou po tuto dobu při zjištění vyměřovacích základů plátcova odpočitatelnou položkou.Na podkladě těchto zákonných ustanovení jest tudíž předem vzíti v úvahu, že mezi notáři jako zaměstnavateli,.resp. mezi organisací notářů a organisací zaměstnanců kolektivní smlouva námezdní uzavřena nebyla a byly řešeny jednotlivé poměry námezdní individuelně, při čemž komora notářská se pouze omezovala občasně na pokyny notářům jako zaměstnavatelům v úpravě platů, renumeraci a podobně, kteréž pokyny nebyly však obligatorní.Z citovaného znění zákona jest pak dále zřejmo, že již uplynula jednoměsíční lhůta stanovená čl. XVI. odst. c) ku uzavření kolektivní smlouvy, která by podržela účinný vliv i po 1. lednu 1932, neboť zákon o přímých daních byl vyhlášen dne 1. července 1927 a výzva odb. org. čsl. advokátního a notářského úřednictva v Praze docházela jednotlivé notáře teprve po 1. červenci 1927.Z uvedeného vyplývá, že dle § 17 zák. o přímých daních od důchodu notáře zaměstnavatele nemohou býti odečteny příspěvky do nemocenských, úrazových, starobních, pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je poplatník platil nad povinnou kvotu za své úředníky a zřízence, jakož i daně a dávky za ně placené, i když byl takový závazek smluvně převzal — ovšem s účinností až do 1. ledna 1932, do kteréžto doby, t. j. až včetně do berního roku 1931 budou ona plnění i nad povinnou kvótu u zaměstnavatele odečitatelnými.Po 1. lednu 1932 příspěvky placené za úředníky a zřízence zaměstnavatelem nad povinnou kvotu připočtou se při zjišťování daňové základy zaměstnavateli k rozvahovým přebytkům dle ustanovení § 78 lit. e) jako položky, které rozvahové přebytky neoprávněně zkrátily. Výzva odb. org. čsl. notářského a advokátního úřednictva tudíž nemá a nemůže míti právního účinku i kdyby jí se strany zaměstnavatelů bylo nyní vyhověno a zůstane i nadále úprava placení zmíněných příspěvků na individuelní dohodě mezi notáři a jich zaměstnanci, zatěžujíc ovšem v případě placení těchto příspěvků nad povinnou kvotu notářem, jeho vyměřovací základ.