Obec není oprávněna, aby soudní exekucí vymáhala přirážky a příplatky k daním zeměpanským. Vymáhání dávek těch přísluší politickým úřadům. — K nedostatku oprávnění přihlíželi dlužno vždy a kteroukoliv instancí z moci úřední.

Obecní úřad, zastoupený obecním starostou, navrhnul na základě výkazu o nezaplacení obecních a školních přirážek exekuci zabavením proti dlužníku. První soud žádanou exekuci povolil. Rekursní soud na rekurs dlužníka návrh exekuční zamítnul. —
Odůvodnění: Jak z výkazu jako exekučního titulu předloženého vychází, jde o přirážky obecní a školní, tedy přirážky k daním. Tyto mají dle § 91. zákona ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z. z. týmiž orgány a prostředky vymáhány býti, jako daně samy, tedy, vede-li se exekuce soudní, dle §§ 1. a 2. min. nař. z 9. března 1898 č. 41 ř. z. finanční prokuraturou, příp. dle min. nař. z 18. ledna 1898 č. 28 ř. z. berním úřadem. — Není tudíž oprávněna obec, aby přímo sama jako vymáhající organ u soudu za exekuci žádala.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti obce nevyhověl.
Odůvodnění: Předpis § 91. čes. obec. ř., jenž ostatně shoduje se úplně s cís. nař. z 20. dubna 1854 č. 96. ř. z., nepřipouští vůbec ani jiného výkladu, než že přirážky a příplatky k daním zeměpanským nemají býti vymáhány obcí samou, nýbrž politickými úřady, jež je vybírají. To ukazuje zcela jasně souvislost prvého a druhého odstavce § 91. čes. ř. ob., resp. §§ 2. a 4. řečeného cis. nař., dle nichž vybírání příplatků přikázáno je úřadům politickým, kdežto obecnímu starostovi přikázáno je naproti tomu vybírati jinaké peněžité dávky, jež dlužno odváděti po zákonu neb podle platného usnesení obecního pro účele obecní. Z toho je patrno, že politický úřad, používá-li soudní exekuce při vymáhání přirážek, což mu jest volno dle dvor. dekr. ze dne 19. ledna 1784 č. 228 sb. s. z. pak dvor. dekr. ze dne 26. února 1789 č. 977 sb. s. z. a dvor. dekretem ze dne 10. února 1832 č. 2548 sb. s. z. vyhlášeného dekretu dvorní k. ze dne 27. prosince 1831, vystupuje přímo jako strana exekuční. Jako taková je však zastupován finanční prokuraturou dle §§ 1. a 2. nařízení veškerého ministerstva z 9. března 1898 č. 41 ř. z., i mohou zase za fin. prokuraturu v řízení před soudy a zejména v soudním řízení exekučním jednotlivé právní úkony na podkladě zvláštních předpisů býti podnikány jinými vrchnostmi neb úřady, zejména úřady berními. Finanční prokuratura a úřad berní nezastupují v tomto případě obec, nýbrž státní správu, i není proto oprávněna námitka dovolací stížnosti, že fin. prokuratura není povolána zastupovati obec při vybírání daní. — Další tvrzení dovolací stížnosti, že i v případě správnosti náhledu soudu rekursního neměl býti exekuční návrh zamítnut, nýbrž že dle § 6. odst. 2 c. ř. s. mělo býti nařízeno k nápravě dotyčné vady, aby obec do určité doby prokázala, že úřad berní jakožto zástupce obce souhlasí s návrhem exekučním a že k němu přistupuje, je rovněž bezdůvodno, poněvadž není-li tu oprávněného žadatele, za jakého dle řečeného uznati lze jen úřad politický, nedá se tato vada odstraniti, nýbrž úřad politický musil by vystupovati nikoli jménem a jakožto zástupce nebo plnomocník obce, nýbrž jako jednající jménem vlastním. — Nerozhodno je, že strana povinná sama neuplatňovala nedostatek oprávnění obce k návrhu exekučnímu, jelikož vady této, zvláště v řízení exekučním dbáti jest vždy a kteroukoliv instancí z povinnosti úřední. — Předpokládal-li však soud rekursní — a to právem —, že návrh exekuční vycházel od osoby k němu neoprávněné, zamítl též správně tento exekuční návrh, měně tak usnesení soudce prvého; zrušovati usnesení a používati snad § 51. c. ř. s. nebylo proč, zvláště, když toto zákonné ustanovení nepraví, co má se státi s útratami, zruší-li se řízení k opravnému prostředku neb z moci úřední.
Rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 1917 č. R-II. 319-17-1. Schin.

Citace:

ČA.. Josef Auer: Knihy archivu města Znojma až do roku 1850.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 9, s. 306-306.