NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13099.

Předmětem postupu může býti i pohledávka postupitele z povolení zápůjčky postoupeným dlužníkem.
Postoupený dlužník nebyl oprávněn povolenou zápůjčku vyplatiti jinému než postupníkovi, jakmile byl o postupu uvědoměn. Postoupil-li postupitel částky ze zápůjčky více osobám, byl postoupený dlužník povinen jim postoupené částky vyplatiti v pořadí, v němž byl o postupech uvědoměn.
(Rozh. ze dne 14. prosince 1933, Rv I 33/32.)
Žalobě na žalovanou spořitelnu o zaplacení 14500 Kč, procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu
prvé stolice, by o věci znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
Žaloba je opřena o tvrzení, že Václav B. postoupil žalující firmě ze zápůjčky, již mu žalovaná povolila, 11000 Kč a 3500 Kč, že žalovaná byla o postupu uvědomena, že však přes to postoupené částky nevyplatila žalobkyni, nýbrž jiným osobám. Odvolací soud má tedy pravdu, že nejde o žalobu o náhradu škody, nýbrž o žalobu o zaplacení postoupených částek, tedy o splnění smluvního závazku. Právní poměr mezi stranami jest posuzovati podle předpisů §§ 1392 a násl. obč. zák., nehledíc k tomu, zda v době postupu již došlo ke smlouvě o zápůjčku mezi Václavem B-em a žalovanou, poněvadž lze postoupili i budoucí pohledávky, jsou-li určeny co do osoby dlužníka a důvodu vzniku. Účinnost postupu byla závislá jen na tom, zda dojde k povolení zápůjčky. Nelze však odvolacímu soudu přisvědčili v tom, že žalovaná sice Václavu B-ovi zápůjčku slíbila, ale nepovolila a že proto žalobkyně nemá nárok na vyplacení postoupených částek, třebaže žalovaná Václavu B-ovi poskytla na slíbenou zápůjčku zálohy, jež činily celkem 24762 Kč. Výplatou těchto »záloh« žalovaná vskutku Václavu B-ovi nejen povolila, nýbrž i vyplatila zápůjčku v této částce. Zda při tom upustila od podmínek pro výplatu stanovených neb obvyklých, na tom nezáleží. Žalovaná však nebyla oprávněna postoupené částky vyplatiti jinému než postupníkovi, jakmile byla o postupu uvědoměna (§ 1396 obč. zák.) a, postoupil-li Václav B. částky ze zápůjčky více osobám, byla povinna jim postoupené částky vyplatiti v pořadí, v jakém byla o postupech uvědoměna. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná byla povinna — prý podle ujednání — vyplatiti především částky jí postoupené. Je-li tím míněno, že žalovaná byla povinna, zaplatili žalobkyni postoupené částky bez ohledu na pořadí postupníků, není toto mínění správné. Podle zjištění prvého soudu, jež dovoláním nebylo napadeno, tázal se společník F. žalující firmy, když B. tvrdil, že má od žalované povolenou zápůjčku 65000 Kč a nabídl žalující firmě postup 11000 Kč z ní, ředitele žalované, byla-li B-ovi zápůjčka skutečně povolena, ředitel to potvrdil a prohlásil, že žalovaná může žalobkyni přímo zaplatili, předloží-li cesi B-em podepsanou. Při postupu druhé částky 3500 Kč odpověděl ředitel žalované na telefonický dotaz žalující firmy, by zaslala dodatečnou cesi, že žalovaná zmíněnou částku zadrží přesně tak, jako při první cesi. Ani z tohoto ústního prohlášení ani z korespondence stran nelze usuzovati, že se žalovaná zavázala vyplatiti žalobkyni postoupené částky bez ohledu na práva předcházejících věřitelů. Ředitel žalované spořitelny, jemuž náleželo prováděli usnesení ředitelstva a vypláceli zápůjčky, by nebyl býval ani oprávněn, žalovanou k tomu zavázali, poněvadž takový závazek by přesahoval pouhou výplatu povolené zápůjčky postupníkům. Ostatně praví žalobkyně sama v dovolání, že sporné bylo jediné to, zda žalovaná podle dřívější doby postupů žalobkyně (první pořadí) byla povinna platiti především jí, či zda byla oprávněna vyplatili ze zápůjčky jiným osobám a teprve naposledy žalobkyni. Rozumí tedy tvrzenému ujednání patrně sama jen tak, že mělo býti především zaplaceno jí, poněvadž podle pořadí byla první. Záleží tedy jen na tom, kolik by se z částky 24762 Kč bylo dostalo na žalobkyni, kdyby žalovaná při vyplácení této částky byla dbala pořadí postupníků podle doby, kdy byla o postupech uvědoměna. Poněvadž to nebylo zjištěno, je řízení kusé a nutno je v tomto směru doplnili (§§ 496 čís. 3, 513, 510 c. ř. s.). Pořadí postupu 11000 Kč bude počítali podle doby, kdy žalovaná byla uvědoměna o původním postupu této částky ze dne 9. července 1928, nikoliv podle doby, kdy obdržela postupní prohlášení ze dne 17. srpna 1928. Neboť žalobkyně prohlásila na postupní listině ze dne 17. srpna 1928 dřívější postup (z 9. července 1928) za neplatný patrně jen proto, že žalovaná tvrdila, že jej neobdržela. Ježto však toto tvrzení žalované se ukázalo býti nesprávným, platí doba, kdy žalovaná byla uvědoměna o původním postupu ze dne 9. července 1928; nelze zmíněné poznámce rozuměti tak, že se žalobkyně tohoto svého pořadí vzdala.

Citace:

Čís. 13099. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 623-624.