Čís. 16865.


Smluvní pojištěni odpovědnostní.
Jestliže podle pojistné smlouvy (pojistných podmínek) o pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti za poškození cizího majetku provozem motorového vozidla jest pojistitel povinen zprostili pojistníka škody odvozené ze smluvně označeného zdroje nebezpečí (z provozu motorového vozidla), jest pojištěním kryta nejen škoda vzniklá rozbitím, ale i škoda, která vznikla výbuchem a ohněm na jiném motorovém vozidle následkem srážky s pojistníkovým vozidlem, a to bez zření nato, zda oheň nebo výbuch vznikl na pojistníkově straně, či zda se tak stalo následkem srážky na straně druhého vozidla.
Ustanovují-li pojistné podmínky, že pojistitel neručí za nároky z poškození věcí ohněm, výbuchem, kouřem atd., vylučuje toto ustanovení celé nároky z důvodu poškození věci uvedeným způsobem jen jako samostatné nároky, t. j. které vznikly ohněm nebo výbuchem samostatně a nikoliv jen jako pouhý důsledek a pokračování ve škodě, která je součástkou celkové škody.

(Rozh. ze dne 20. dubna 1938, Rv I 571/37.)
Srov. rozh. č. 11451 Sb. n. s.
Dne 23. srpna 1935 praskla u motorového vozidla, pojištěného u žalované pojišťovny proti následkům zákonné odpovědnosti, při jízdě pneumatika, čímž vozidlo dostalo smyk a srazilo se s protijedoucím automobilem Č-ovým. Oním nárazem byl Č-ův automobil poškozen jednak rozbitím, jednak požárem, který podle znaleckého posudku byl v přímé souvislosti se srážkou a rozbitím, což nastalo nárazem žalobcova automobilu. Žalovaná pojišťovna uznala však náhradní povinnost žalobcovu pouze potud, pokud škoda nastala rozbitím, nikoliv i pokud Škoda nastala požárem. V té příčině odmítá dáti náhradu proto, že podle jejího názoru není ona škoda podle čl. 5, písm. c), všeobecných pojistných podmínek pojištěním kryta. Podle právě dotčeného ustanovení neručí pojišťovna za nároky z poškození věcí ohněm, výbuchem kouřem atd. Tvrdě, že musel Č-ovi nahraditi vzniklou mu škodu na automobilu, domáhá se žalující pojistník na žalované pojišťovně zaplacení 3000 Kč, omezených za sporu na 2729 Kč 21 h s přísl. Nižší soudy uznaly podle žaloby a odsoudily žalovanou po srážce k započtení namítané vzájemné pohledávky k zaplacení 1444 Kč 31 h s přísl., odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Odvolatelka se snaží do vodí ti, že názor soudu prvé stolice není správný, ježto jde o škodu na věcech, a že se podle čl. 1, odst. 2, všeobecných pojistných podmínek vyžaduje, — má-li býti zahrnuta do pojistného krytí odpovědnost z poškození věcí — aby bylo učiněno zvláštní ujednání. Takové ujednání prý nebylo učiněno. Tu však odvolatelka přehlíží, že ujednání o poškození věcí podle čl. 1, odst. 2, všeob. poj. podmínek bylo učiněno, což je patrno ze znění pojistky, která hned na druhé straně uvádí, že pojistkou, o niž jde, poskytuje žalovaná pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z poranění nebo usmrcení třetích osob nebo poškození cizího majetku provozem pojištěného vozidla. Škody na věcech jsou tudíž pojištěním kryty. To jasně plyne i z čl. 5 doplňovacích pojistných podmínek, které ustanovují, že jak při škodách na osobách, tak na věcech hradí pojistník z každé náhrady 10% ze svého. Že škody na věcech jsou pojištěním kryty, plyne konečně i ze samého postupu žalované pojišťovny, která hradila Č-ovi škodu na jeho automobilu vzniklou rozbitím,, tedy škodu věcnou. Další otázkou jest, zda věcná škoda, způsobená na č-ově automobilu požárem, jest pojištěním kryta, či zda je z pojištění vyloučena podle čl. 5, písm. c), všeobecných pojíst, podmínek. Na tu otázku jest odpověděti tak, že škoda požárem vzniklá na Č-ově vozidle jest pojištěním kryta, a nelze se dovolávati výluky podle čl. 5, písm. c), uved. poj. podmínek, a to z těchto důvodů: Podle čl. 1, jest pojistitel povinen zprostiti pojistníka škody, která byla na něho vznesena a která jest odvozena z nějakého smluvně vyznačeného zdroje nebezpečí. Oním zdrojem, který si žalobce dal pojistiti, byl automobil. Podle čl. 5, písm. c), všeob. poj. podmínek neručí pojistitel za nároky z poškození věcí ohněm, jestliže oheň, který způsobí škodu na věci patřící třetí osobě, vyšel přímo z pojištěného zdroje nebezpečí, na př. kdyby se pojistníkův automobil pojištěný proti následkům zákonné odpovědnosti, stojící na parkovišti, vzňal a požárem zachvátil vedle stojící jiný automobil. Takovouto výluku na škodách věcných vzniklých požárem má na mysli čl. 5, písm. c), všeob. poj. podmínek. Oheň nekrytý pojištěním musí tudíž jako přímý účinek vycházeti z nebezpečenského zdroje samého. V souzeném případě však nejde o výluku podle uvedeného článku, jak správně dovodil již soud prvé stolice. Jde tudíž o věcnou škodu pojištěním krytou, ježto příčinou škody na Č-ové vozidle nebyl oheň vycházející přímo z nebezpečenského zdroje, t. j. z žalobcova automobilu, nýbrž oheň, který vznikl jako důsledek srážky obou vozidel a jenž je podle znaleckého posudku v přímé souvislosti s srážkou a s rozbitím vozidla. Odvolatel se neprávem snaží dovoditi, že oheň byl nebezpečenským zdrojem a že nebyl kryt pojištěním. Oheň vůbec nebyl žádným pojištěným nebezpečenským zdrojem, nýbrž tím bylo žalobcovo vozidlo, které však nezpůsobilo škodu přímo ohněm, nýbrž srážku, která pak byla příčinou ohně. Srážka i se svými důsledky, ať se projevovaly jen jeho rozbitím, či jako požární škoda, jest pojištěním' kryta do výše krycích hodnot pojištěním sjednaných. Tato krycí hodnota věcné škody jest pak určena částkou 10000 Kč pro poškození cizího majetku. Věcná škoda, která nastala rozbitím i požárem, nepřesahuje sjednanou částku. Z vyložených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že věcná škoda následkem požáru vzniknuvšího při srážce vozila žalobcova s Č-ovým vozidlem jest pojištěním kryta a že není podle čl. 5, písm. c), všeob. poj. podmínek vyloučena.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalované.
Důvody:
Po právní stránce (§ 503 č. 4 c. ř. s.) stačí odkázati na odůvodnění napadeného rozsudku, jež vyhovuje stavu věci a zákonu, a k vývodům dovolání jest ještě uvésti’ toto: Pojišťovna jest podle čl. 1, odst. 1, všeobecných pojistných podmínek povinna zprostiti pojistníka škody, odvozené ze smluvně označeného zdroje nebezpečí. Tímto zdrojem nebezpečí jest v souzené věci provoz automobilu Praga-Alfa č. 46917 — a pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z poškození cizího majetku provozem označeného motorového vozidla bylo podle znění pojistky ujednáno. Bylo zjištěno, že výbuch a oheň vznikl na automobilu Františka Č. následkem jeho srážky s motorovým vozidlem žalobcovým, tedy v žalobcově provozu motorovým vozidlem, tvořícím smluvně označený zdroj nebezpečí. Jest tudíž škoda způsobená na autě Č-ově nehledíc na ustanovení čl. 5, pism. c), všebecných pojistných podmínek pojistkou kryta. Je proto škoda, pokud vznikla Č-ovi ohněm nebo výbuchem, součástkou celkové škody a jest tedy jen částkou celkového nároku Č-ova. Ustanovení čl. 5, písm. c), všeobecných pojistných podmínek nepraví, že pojišťovna neručí za část nároku, pokud se odvozuje z poškození věci ohněm, výbuchem a tak dále, když vylučuje prostě celé nároky z poškození věci ohněm, výbuchem a podobně. Vylučuje tedy ony nároky jen jako samostatné nároky, z čehož plyne, že vylučuje jen nároky, které vznikly ohněm nebo výbuchem (srov. rozh. č. 11451 Sb. n. s.) samostatně a nikoliv jen jako pouhý důsledek a pokračování ve škodě jinak již způsobené a kryté pojištěním i podle názoru žalované pojišťovny. Právě proto, že všeobecné pojistné podmínky v té příčině nerozeznávají, nelze dospěti k názoru, že část věcné škody jest pojistkou kryta část nikoliv. Při tom nezáleží na tom, zdali oheň nebo výbuch vyvolaný srážkou motorových vozidel vznikl na straně žalobcově a, rozšířiv se na automobil Č-ův, způsobil na něm škodu, anebo zda se tak událo následkem srážky na straně Č-ově. Z článku 1, odst. 3, všeobecných poj. podmínek nelze pro dovolatelčin názor nic vytěžiti, neboť tam se rozlišují zdroje nebezpečí podle pojistitelových sazeb vzhledem na zvláštní vlastnosti věci, jakých všechny věci toho druhu nemají. To plyne zejména z příkladu tam uvedeného. O nějakou zvláštnost žalobcova automobilu proti jiným motorovým vozidlům však tu nejde.
Citace:
Č. 12783. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 327-329.