NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 1

Č. 11807.

Obecní dávky. — Řízení správní: I. O tom, byla-li obecní dávka (z piva), placená poplatníkem bez zvláštního předpisu, přijata obcí neprávem a má-li proto býti poplatníku vrácena, rozhodují úřady správní. — II. O nároku na vrácení obecní dávky rozhodují orgány obecní a postupem instančním bezprostřední úřad dohlédací s platností konečnou.
(Nález ze dne 22. března 1935 č. 13553/35.)
Prejudikatura: Boh. A VII/1922 konfl.; Boh. A 5288, 5726/26.
Věc: Obec B. (adv. Dr. Matouš Mandl z Plzně) proti zemskému úřadu v Praze o vrácení dávky z nápojů.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Josef Č., František K., Václav B. a Josef M. žádali u obce B., aby jim byla vrácena obecní dávka z piva, zaplacená za dobu od 1. ledna 1928 (resp. 1. května 1929) do 1. dubna 1930, poněvadž obec pro toto období neměla povolení vyššího úřadu k vybírání této dávky. Žádosti té obecní zastupitelstvo v B. usnesením ze 6. září 1930 nevyhovělo.
Odvolání uvedených hostinských vyhověl okr. úřad v Hořovicích, zrušil v odpor vzaté usnesení obecního zastupitelstva a uložil obci B., aby neprávem vybranou pivní dávku za dobu od 1. ledna 1928 do 1. dubna 1930 jmenovaným hostinským, resp. nájemcům hostinců v B. vrátila. Odvolání obce bylo nař. rozhodnutím zem. úřadu zamítnuto jako bezdůvodné.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, musil se nss na prvém místě zabývati námitkou stížnosti, že úřad obci ukládá vrácení neprávem vybrané dávky, čímž prý vlastně řeší otázku bezdůvodného obohacení, o tom však že může rozhodovati jedině řádný soud. Stížnost činí tuto výtku neprávem.
V daném případě byla dávka z piva obcí považována jakožto dávka spotřební ve smyslu § 35 zák. č. 329/1921 Sb., tedy jakožto dávka veřejná. Zdali veřejná dávka poplatníkem beze zvláštního předpisu placená byla obcí přijata právem, či zdali snad v důsledku toho, že byla neprávem přijata, má býti dávka ta poplatníku vrácena, o tom rozhodují úřady správní, neboť jde v podstatě o otázku veřejného práva, byla-li obec oprávněna onu veřejnou dávku požadovati čili nic (srov. rozs. konfl. sen. Boh. A VII/1922).
V nál. Boh. A 5288 a 5726/26 vyslovil pak nss názor, že pro rozhodování o nároku na vrácení dávky obecní platí stejné kompetenční předpisy jako pro rozhodování o vyměření dávky. Ve smyslu tohoto názoru jsou podle § 44 ob. fin. novely č. 329/1921 Sb. kompetentní rozhodovati o nároku na vrácení obecní dávky orgány obecní a z rozhodnutí obecního zastupitelstva možno se pak odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, jehož rozhodnutí jest konečné.
Z uvedeného plyne, že ve věci vrácení obecní dávky končí instanční postup u bezprostředního úřadu dohlédacího, kterým byl v daném pří- padě okr. úřad v Hořovicích. Žal. zemský úřad neměl tudíž vůbec vydati v této věci věcné rozhodnutí, nýbrž měl rozhodování odmítnouti, a když rozhodnutí okr. úřadu obsahovalo poučení, že lze se odvolati k zem. úřadu, v odpor vzaté rozhodnutí okr. úřadu, pokud obsahovalo toto nesprávné poučení, zrušiti a naříditi, aby bylo opatřeno správným poučením, že toto rozhodnutí jest konečné. Ježto tak neučinil, nýbrž pustil se do věcného rozhodování, je jeho rozhodnutí stiženo podstatnou vadou řízení.

Citace:

Č. 11807. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 679-681.