Authors:
= Váž. civ., 1 (1919)
PDF

Čís. 62.


Dovolání, v němž se navrhuje, aby rozsudek vrchního zemského soudu v Praze jako soudu odvolacího byl pro nepříslušnost zrušen a věc byla odkázána příslušnému vrchnímu zemskému soudu se sídlem v Liberci budiž prostě dovolateli vráceno.
(Rozh. ze dne 25. února 1919, Rv I 47/19.)
Dovolání žalovaného proti rozsudku vrchního soudu zemského v Praze ze dne 7. listopadu 1918, jímž byl rozsudek krajského soudu v Mostě ze dne 19. června 1918 potvrzen, bylo nejvyšším soudem dovolateli vráceno.
Důvody:
V dovolacím spise není uvedeno, že se dovolání podává k nejvyššímu soudu v Praze. Z vývodů spisu odvolacího, kde se uvádí, že soud první instance leží v území státu německo-rakouské státní rady ze dne 8. listopadu 1918 č. 15 st. z. jakožto soud odvolací nebyl příslušným vrchní soud zemský v Praze, nýbrž vrchní soud zemský pro Německé Čechy se sídlem v Liberci a kde se navrhuje, aby rozsudek soudu odvolacího pro nepříslušnost byl zrušen a věc byla odkázána příslušnému vrchnímu zemskému soudu v Liberci, je patrno, že dovolání není řízeno na nejvyšší soud v Praze, který by přece zákony vydané v cizině ohledně zřízení a příslušnosti soudů ležících v území republiky Československé uznati nemohl. Ježto se tedy obžalovaný vůbec nedovolává rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu, ba téhož působnost pro sebe za závaznou neuznává, nezbývá, než předložený spis odvolací žalovanému prostě vrátiti.
Citace:
č. 62. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 144-144.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).