NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13151.

Byly-li usnesením odvolacího soudu v trestním řízení sníženy útraty, lze se domáhati zrušení exekuce, bylo-li prokázáno, že byly zaplaceny snížené útraty, třebaže rozhodnutím nejvyššího soudu jako soudu zrušovacího bylo ke zmateční stížností na záštitu zákona vysloveno, že usnesením odvolacího soudu snižujícím útraty byl porušen zákon, aniž však bylo vysloveno zrušení tohoto usnesení.
(Rozh. ze dne 28. prosince 1933, R I 1182/33.)
Dlužníkům (soukromým žalobcům) bylo uloženo usnesením okresního soudu trestního, by zaplatili vymáhajícímu věřiteli (obžalovanému) 3000 Kč útrat právního zastoupení. Toto usnesení bylo změněno usnesením krajského soudu trestního a útraty právního zastoupení byly sníženy na 773 Kč. Rozsudkem nejvyššího sodu jako soudu zrušovacího bylo ke zmateční stížnosti na záštitu zákona prohlášeno, že. usnesením krajského soudu trestního byl porušen zákon. Dlužníci, zaplativše vymáhajícímu věřiteli 773 Kč s přísl., navrhli, by exekuce k vydobytí celých 3000 Kč byla zrušena. Soud prvé stolice návrhu vyhověl. Rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud neprávem změnil usnesení prvního soudu povolivšího zrušení exekuce podle § 40 ex. ř. Exekuce byla sice povolena na základě usnesení okresního soudu trestního v Praze ze dne 1. října 1931 k vydobytí útrat právního zastoupení 3000 Kč. Toto usnesení bylo však změněno usnesením krajského soudu trestního v Praze ze dne 8. června 1932 v ten rozum, že jsou soukromí žalobci povinni zaplatili obžalovanému Antonínu K-ovi rukou společnou a nerozdílnou podle §§ 390 a 393 tr. ř. na útratách právního zastoupení v první stolici na místě 3000 Kč jen 773 Kč. Toto usnesení nebylo zrušeno rozsudkem nejvyššího jako zrušovacího soudu ze dne 18. února 1933, neboť rozsudkem tím bylo sice prohlášeno, že byl usnesením krajského soudu trestního jako soudu odvolacího, jímž byly útraty 3000 Kč sníženy na 773 Kč, porušen zákon v ustanovení § 481 tr. ř., avšak zrušení usnesení toho podle § 292 třetí věta tr. ř. vysloveno nebylo, takže tento výrok nejvyššího jako zrušovacího soudu má jen význam akademický a nedotýká se platnosti a účinnosti usnesení krajského soudu. Zůstala tedy tímto usnesením v platnosti změna exekučního titulu prvního soudu,, okresního soudu trestního v Praze a zůstaly útraty advokátního zastoupení přisouzené obžalovanému Antonínu K-ovi sníženy z 3000 Kč na 773 Kč. Když pak povinní exekučnímu soudu prokázali veřejnými listinami i tuto změnu usnesení okresního soudu trestního v Praze, i zaplacení dlužných 773 Kč s příslušenstvím, zrušil exekuční soud právem povolenou exekuci podle § 40 ex. ř. i bez výslechu vymáhajícího věřitele. Předchozího podání žaloby podle § 35 ex. ř., jak míní rekursní soud, zapotřebí nebylo neboť exekučním titulem bylo sice usnesení okresního soudu trestního, avšak jen v doslovu změněném usnesením krajského soudu trestního a tudíž vymáhána byla právem jen pohledávka 773 Kč s přísl., nikoli pohledávka 3000 Kč.

Citace:

Čís. 13151. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 707-708.