Čís. 1406.

Kdo chová v místnosti, přístupné třetím osobám, dynamit, nedopouští se sice přečinu dle §u 3 zákona o třaskavinách ze dne 27. května 1885, čís. 134 ř. zák., ovšem ale přestupku dle §u 431 tr. zák.
(Rozh. ze dne 7. prosince 1923, Kr I 823/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 20. května 1922, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle §u 3 zákona ze dne 27. května 1885, čís. 134 ř. zák., zrušil napadený rozsudek a uznal obžalovaného vinným přestupkem dle §u 431 tr. zák., jehož se dopustil tím, že chovaje v roku 1921 v L. ve svém příbytku 2 1/2 patron dynamitu (a to: dvě patrony na almaře v komůrce a 1/2 patrony na okně komůrky), dopustil se jednání, o němž již dle přirozených jeho následků, jež každý snadno poznati může, mohl postříci, že se jím může způsobiti nebezpečí života nebo bezpečnosti těla lidského, byť i žádná škoda skutečně jím nebyla způsobena.
Důvody:
Dle čtvrtého odstavce §u 1 zákona o třaskavinách ze dne 27. května 1885, čís. 134 ř. zák. nemá předpis prvního odstavce místa při třaskavinách, jsoucích předmětem státního monopolu. František M. mohl by tedy přečinem dle §u 2—3 dotčeného zák., spáchaným tím, že třaskaviny za okolností, označených v §u 3 dotč. zák., bez úředního povolení u sebe choval, býti uznán vinným jen tehda, nešlo-li o třaskaviny, jsoucí předmětem státního monopolu. Zákonem ze dne 15. července 1919, čís. 414 a prováděcím nařízením ze dne 8. listopadu 1920, čís. 615 sb. z. a n. prohlášen byl dynamit, o nějž jde, za předmět státního monopolu (§ 1 č. 3 nař.). Právně pochybeným jest tudíž rozsudek, jenž stěžovatele uznal vinným přečinem §u 3 dotčeného zákona proto, že nedovoleně u sebe choval dynamit. Byly-li tu okolnosti, vytčené v §u 3 zák. o třask., mohl býti odsouzen jen podle všeobecných předpisů §u 431 tr. zák., jelikož nenastaly následky uvedené v §u 336 f) tr. zák. Marně popírá ovšem stížnost vůbec i ohrožení tělesné bezpečnosti lidí, jak ji předpokládá § 431 tr. zák. právě jako § 3 zák. o třask. poukazujíc na to, že dynamit byl v uzamčené komoře, kam ani osoby cizí ani děti nemají přístupu. Ze zjištění rozsudkových plyne, že komora, v níž byly patrony, byla alespoň manželce stěžovatelově přístupna a nevylučuje též přístupnost pro děti, kdyby byla z jakéhokoli důvodu komora zůstala neuzamčena. To stačí s hlediska §u 431 tr. zák., aniž třeba, jak míní stížnost, zjistiti případ konkrétní, kde komora nedopatřením zůstala nezamčena. Neboť při nebezpečné povaze třaskaviny, jako jest dynamit, jest tělesná bezpečnost osob v domě neustále ohrožena, jakmile dynamit v obydleném domě vůbec jest. Nasvědčují tomu přísné předpisy o vyrábění, prodeji a uschování třaskavin tohoto rázu vůbec.

Citace:

č. 1406. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 573-574.