Authors:
= Boh. adm., 7 (1925), sv. 1
PDF

Č. 4622.


Dávka z přírůstku hodnoty: Vydáním pravidel o dávce z přírůstku hodnoty č. 143/1922 pozbyl dávkový řád č. 545/1920 platnosti, pokud jde o převody nemovitostí nastalé ode dne 23. května 1922.
(Nález ze dne 20. dubna 1925 č. 4877).
Věc: Teodor S., Žofie F. a Jan P. v I. proti moravskému zemskému výboru o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Platebním rozkazem z 18. srpna 1923 vyměřil mor. zem. výbčrčí úřad v Brně dávku z přírůstku hodnoty z převodu domu č. p. — v I. kupní smlouvou ze 17. listopadu 1922, zcizeného Theodorem S. a Žofií F. Janu P. v I. částkou 13945 K 12 h.
Proti rozkazu tomu uplatnily obě smluvní strany v odvolání nárok, aby dávka dle ustanovení § 12, odst. posl., nař. z 23. září 1920 č. 545 Sb., se zřetelem k trvání držby pro vyměření dávky rozhodné, snížena byla o 10% resp. 20% proto, že Žofie F. nabyla polovice zcizeného domu odevzdací listinou v roku 1898 a Theodor S. kupní smlouvou z 22. února 1905.
Nař. rozhodnutím nebylo odvolání vyhověno z těchto důvodů: »Podle § 12, posl. odst., dávkových pravidel vyhlášených nař. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. sníží se sice dávka o 10%, trvá-li držba pro vyměřeni dávky roznodná déle než 10 let a o 20%, trvá-li tato držba déle než 20 let, při výpočtu doby držby nebéře se však dle 2. odst. § 11 dávk. pravidel ohled na dobu držby před 1. lednem 1914. Nelze tudíž v případech, kde zcizených nemovitostí nabyto bylo před 1. lednem 1914, vzíti zřetele na skutečnou dobu držby, nýbrž pouze na dobu ode dne 1. ledna 1914. Z toho plyne, že snížení upravené § 12 nabude praktického významu teprve u převodů, které nastanou dnem 1. ledna 1924 a později. V daném případě nabyto bylo zcizených nemovitostí v roce 1898 resp. 1905; doba držby pro vyměření dávky rozhodná a počítaná po rozumu uvedených ustanovení ode dne 1. ledna 1914 nečiní tedy 10 let a byl proto vyměřující úřad v právu, nesnížil-li dávky vůbec«. O stížnosti naříkající rozhodnutí toto pro nezákonnost uvážil nss:
St-lé popírají platnost § 11 dávk. pravidel, vyhlášených jako dodatek III. k prov. nař. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb., podle něhož při výpočtu držby nebéře se ohled na dobu držby před 1. lednem 1914, tvrdíce, že ustanovení toto jest v rozporu s ustanovením § 11 nař. z 23. září 1920 č. 545 Sb., dle něhož se při výpočtu držby nebéře ohled na dobu držby před 1. lednem 1903; nařízení toto bylo prý vydáno dle zák. z 9. dubna 1920 č. 280 Sb. a má tedy moc dřívějšího zem. zákona, a nemůže býti změněno pouhým prov. nařízením k jinému zákonu, totiž k ob. fin. novele z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.
Názor tento nelze uznati správným.
Nss již ve svém nál. Boh. 4017 adm. vyslovil právní názor, že ob. fin. novelou, tedy zákonem, a to odst. 4. § 35 ve spojení s § 37 byla vláda k vydání jednotného řádu o vybírání dávky z přírůstku hodnoty výslovně zmocněna, takže tímto zákonným ustanovením objektivní právo dávky z přírůstku hodnoty bylo nově upraveno a dosavadní předpisy zákonné zrušeny. Na základě cit. ustanovení ob. fin. novely, tedy na základě ustanovení zákona a zmocnění v něm obsažených, byla vydána pravidla nařízením z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. a spolu s tímto nařízením vyhlášena dne 23. května 1922, a nabyla dle § 30 účinnosti od tohoto dne a platí pro převody nastalé od téhož dne.
Vydáním jich pozbylo tedy vl. nař. č. 545/1920 platnosti, pokud jde o převody nemovitostí, nastalé ode dne 23. května 1922, a postrádá tedy názor stížností hájený vzhledem k tomu, že jde o převod uskutečněný kupní smlouvou ze dne 17. listopadu 1922 veškerého základu.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.
Citace:
č. 4622. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 804-805.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).