Čís. 3484.V místech, kde nejsou nejméně dva advokáti, může i zmocněnec neadvokát (tedy i notář) podati odvolání do protokolu.(Rozh. ze dne 12. února 1924, R I 91/24.)Odvolací soud (krajský soud v P.) odmítl odvolání. Důvody: Za odvolatele podal u okresního soudu jeho zástupce JUDr. Felix P., notář, bez přítomnosti odvolatele do protokolu odvolání. Odvolací soud uznal toto odvolání nepřípustným, poněvadž odvolací spis nevyhovuje náležitostem §u 465 c. ř. s.; byl totiž protokolárně sepsán s notářem jako plnomocníkem strany, tedy nikoliv se stranou samou. Že odvolatel ve sporu požívá práva chudých, nemůže nikterak odůvodniti přípustnost tohoto s notářem protokolárně sepsaného odvolání, neboť jednak § 465 c. ř. s. pro strany, požívající práva chudých, neustanovuje výjimek, jednak, když již odvolatel sám nechtěl do protokolu podati odvolání osobně, měl ve smyslu §u 66 c. ř. s. možnost, aby mu advokátní komorou byl ustanoven advokát za účelem sepsání odvolání. Vzhledem k tomu odvolací soud — nepouštěje se do věci — musel toto dle §§ 471 čís. 2, 467 čís. 5 c. ř. s. nepřípustné odvolání podle §u 473 c. ř. s. v neveřejném sezení odmítnouti. Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a uložil mu, by o odvolání znovu rozhodl.Důvody:V souhlasu s ustanovením §§ 27 a 463 odstavec druhý c. ř. s. je v §u 467 čís. 5 c. ř. s. nařízeno, by odvolací návrh byl podepsán advokátem, pokud není protokolován ve smyslu §u 465 odstavec druhý c. ř. s. Toto ustanovení obsahuje úlevu pro strany v místech, v nichž nesídlí nejméně dva advokáti, v tom směru, že odvolací spisy mohou nahrazeny býti vhodnými prohlášeními do soudního protokolu, jež nepotřebují součinnosti advokáta. Může tedy strana a dle §§ 26, 33, 34, 39 c. ř. s. zajisté za ni i její zmocněnec neadvokát v tomto případě podati odvolání do soudního protokolu. Že by tak musila učiniti strana sama, nikde v zákoně není stanoveno a nepraví to ani § 465 odstavec druhý a nevadí tomu ani odstavec třetí tohoto §u c. ř. s., jenž mluví sice o »straně«, však pouze v tom smyslu, jako i na jiných místech (na př. §§ 131, 176 a sl., 375 sl., 432 c. ř. s.), totiž k označení strany rozepře, za niž ovšem dle uvedených již všeobecných zásad může jednati její zmocněnec advokát a v mezích zákonem stanovených i neadvokát a tedy i notář.