Č. 4176.
Vyvlastnění: Způsobilost k zamýšlené stavbě ve smyslu § 4, odst. 1 zák. č. 45 ex 1922 neodnímá pozemku žadatelovu okolnost, že by na pozemku tom živnost, pro niž stavba zamýšlena, neprosperovala.
(Nález ze dne 1. prosince 1924 č. 1243.)
Věc: Václav a Marie R. v N. proti zemské správě politické v Praze o vyvlastnění pozemku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítla zsp v Praze odvolání st-lů z vyvlastňovacího nálezu osp-é v T. ze 27. ledna 1922 č. 45 Sb., jímž v základě ustanovení zák. z 27. ledna 1922 č. 45 Sb. vyvlastněna část pozemku č. — v N., náležejícího st-lům, ve výměře 398 m2, ve prospěch Tomáše K., majitele trafiky v N. k postavení obytného stavení, živn. provozovny a hospodářských budov, a jako přiměřená stanovena cena 4 Kč za 1 m2.
O stížnosti uvážil nss toto:
Po stránce meritorní stížnost popírá, že pozemek K-ův jest od obce vzdálen 600 m a leží mimo zastavěnou část obce, že domek K.-ův jest obýván nájemníkem, kterého nelze pro nedostatek náhradního bytu vypověděti a že K. obhospodařuje 1 korec vlastních pozemků.
Pokud tvrdí, že řízení resp. zjištění nějaké v tom směru se nestalo resp. nic podobného prokázáno nebylo, jest tvrzení toto v rozporu se spisy, neboť dle protokolu o komis, jednání z 13. prosince 1922 byly všechny tyto okolnosti zjištěny a potvrdil je zejména také přítomný předseda obecní spr. komise v N. Pokud však stížnost popírá správnost těchto zjištění, jeví se vývody její býti nepřípustným brojením proti zjištění úřadu správního, na něž nss dle § 6, odst. 1 zák. o ss jest vázán.
Námitku st-lů, že K. má vlastní pozemek, na němž by mohl zamýlenou stavbu zříditi, zamítl žal. úřad poukazem na to, že pozemek ten dle zjištění leží mimo stavební obvod obce. Odůvodnění toto nelze uznati za dostatečné, neboť pro otázku, má-li uchazeč pozemek, jehož vlastnictví jej podle § 4, odst. 1 zák. č. 45/22 vylučuje z práva domáhati se vyvlastnění pozemku jiného, jest samo o sobě nerozhodno, zda pozemek jeho leží v zastavěné části obce či mimo ni. Odůvodnění to bylo by ovšem ve spojení s výsledky konaného šetření pojímati tak, že pozemek uchazečův nehodí se k postavení trafiky, poněvadž by zde uchazeč neměl dostatečný odbyt pro svoje zboží. Leč ani v tomto pojetí nebylo by lze odůvodnění nař. rozhodnutí uznati za dostatečné. Zákony o stav. ruchu vydány byly v prvé řadě za tím účelem, aby odstraněna byla panující nouze bytová. Okolnost, že průběhem času zákony ty jako podřadný úkol přibraly také podporování drobných staveb zemědělských a živnostenských, neodňala jim onoho základního jejich charakteru. S tohoto hlediska nutno také pozírati na ustanovení cit. § 4, odst. 1 zák. č. 45/22, a dlužno způsobilost k zamýšlené stavbě ve smyslu tohoto zákonného ustanovení pojímati tak, že míněna tu způsobilost absolutní k zastavění obytným domkem ev. stavbou živn. nebo zeměd. Rozšiřovati pojem ten tak, že způsobilost tato dána jest jen tehdy, je—li zaručena prosperita živnosti, jíž zamýšlená stavba má sloužiti, znamenalo by rozšiřovati vyvlastňovací právo přes meze, jež jemu jako instituci výjimečné, vybočující z uznané zásady nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, byly vymezeny zákonem.
Jestliže tedy žal. úřad přes zjištění, že uchazeč má pozemek, jenž jest k zastavění zamýšlenou stavbou absolutně způsobilý, jeho žádosti za vyvlastnění pozemku přece vyhověl, porušil tím zákon, pročež bylo rozhodnutí jeho zrušiti.