NPD documents search: Váž. tr., 8 (1926)

Čís. 2605.

V tom, že soud opomenul obeslati k hlavnímu přelíčení také obhájce, není zmatečnosti (§§ 79, 221 tr. ř.).
(Rozh. ze dne 28. prosince 1926, Zm I 648/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Chebu ze dne 5. října 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. zák.
Důvody:
Obžalovaný uplatňuje zmatečnost rozsudku podle čís. 4 § 281 tr. ř. proto, že jeho soudu vykázaný obhájce nebyl o hlavním přelíčení vyrozuměn, čímž prý byla obžalovanému (jeho obhájci) vzata možnost navrhovati při hlavním přelíčení vývodní důkazy. Stěžovatel shledává porušení předpisu § 79 odst. druhý tr. ř., podle něhož prý obsílka k hlavnímu, přelíčení má býti doručována straně a jejímu zřízenému obhájci, v tom, že soud prvé stolice se tak nezachoval, pokud se týče nerozhodl o návrhu, jejž obžalovaný podal před hlavním přelíčením v tem smysl, by jeho vykázaný obhájce byl obeslán ku hlavnímu přelíčení; tím prý soud prvé stolice porušil, pokud se týče zanedbal zásadu řízení, podle níž každému obžalovanému je volno vzíti si zástupce z osob zapsaných v listině obhájců a obhájce ten musí býti obeslán ku hlavnímu přelíčení. Obžalovaný vskutku podle spisů, dostav dne 20. září 1926 obsílku ku hlavnímu přelíčení na den 5. října t. r., dva dny před přelíčením, oznámil krajskému soudu, že si zřídil obhájce v osobě Dra G-а, předložil plnou moc a žádal, by veškerá vyrozumění, týkající se této trestní věci, byla zasílána onomu advokátu. Při hlavním přelíčení byl obžalovaný přítomen. Protokol o přelíčení nezaznamenává vůbec žádného návrhu se strany obžalovaného. S hlediska § 281 čís. 4 tr. ř. nemůže již proto zmateční stížnost obžalovaného dojiti úspěchu, neboť nedostává se k tomu základní formální podmínky této stati zákona, nevyřízeného nebo zamítnutého návrhu, po případě odporu, stěžovatelem při hlavním přelíčení podaného. Než ani s hlediska čís. 3 téhož § nelze zmateční stížnosti přiznati oprávnění. § 79 tr. ř., jehož se stížnost dovolává, nestanoví povinnosti soudu, obesílati k hlavnímu přelíčení také obhájce. Ovšem je povinnost taková uložena soudu (předsedovi hlavního přelíčení) v druhé větě § 221 tr. ř. Ale zanedbání této povinnosti nemá za následek zmatečnost rozsudku, neboť sankcí tou je zabezpečeno jen zachovávání předpisu prvé věty § 221 tr. ř. a to zase jen ohledně obžalovaného, nikoli také ohledně jeho obhájce. Výtku nevyřízení návrhu před hlavním přelíčením podaného nelze podřaditi pod žádný ze zákonných důvodů zmatečnosti rozsudku. Jak ukázáno, je zmateční stížnost zřejmě bezdůvodná, pročež ji bylo podle § 4 čís. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 zavrhnouti již při poradě neveřejné.

Citace:

č. 2605. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 821-822.