Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 66 (1927). Praha: Právnická jednota v Praze, 740 s.
Authors:
čís. 2334.
Prodej, jenž nebyl proveden dle předpisů či. 343 obch. zák., není
svépomocným prodejem ve smyslu abch. zákona, a nejde na účet lik-
navého kupitele.
(Rozh. ze dne 28. února 1923, Rv I 247/22.)
Žalobce prodal žalovanému 100 q letních jablek po 98 Kč. Ježto
žalovaný ocitl se v prodlení s převzetím, prodal žalobce jablka jiné
firmě po 70 Kč a žaloval o náhradu rozdílu v prodejních cenách. Pro-
cesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto při prodeji zboží
nebylo postupováno dle čl. 343 obch. zák. Odvolací soud ža-
lobě vyhověl. Důvody: Čl. 343 obch. zák., který v tomto případě
jedině přichází v úvahu, dává sice v odstavci druhém prodateli pro
případ prodlení kupitele právo, by zboží veřejně prodal, anebo, má-li
zboží bursovní nebo tržní cenu, obchodním dohodcem, pokud se týče,
kde ho není, úředníkem ku veřejné dražbě oprávněným prodati dal.
Předpis tento jest sice rázu imperativního, předpokládá však zajisté
možnost takového prodeje, poněvadž nedá se mysliti, že zákonodárce
chtěl zavazovati státní občany ku jednání hospodářsky absolutně ne-
možnému. Ve směru tom uvedl žalobce, dovolávaje se o tom důkazu
svědky a znalcem, že chtěl jablka prodati ve veřejné dražbě а к tomu
cíli nakupovače S-a к starostovi v D. poslal, že starosta mu vzkázal,
že jest vyloučeno, jablka v tamnější krajině ve veřejné dražbě prodá-
vati. poněvadž by uplynulo několik dnů, než by ku prodeji došlo, takže
by se ovoce mohlo zkaziti, a dále, že by se ve veřejné dražbě neprodalo,
poněvadž tamnější kraj jest ovocnářským krajem. Soud procesní, ob-
meziv se na výslech svědků, který potřebného positivního výsledku ne-
přinesl a zamítnuv důkaz znalecký, porušil tím ustanovení §§ 276 a 351
c. ř. s. Odvolací soud použiv práva §u 488 c. ř. s. a připustiv tento dů-
kaz, bere za zjištěno, že v tomto případě jde o vagonovou zásilku let-
ních jablek, která ze stanice dráhy T. odeslána býti měla, že v roku
1920 zejména v oné krajině úroda jablek byla dosti značná, následkem
čehož nedalo se očekávati, že by ovoce ono na místě saméni hospo-
dářsky prospěšně veřejnou dražbou, nebo jinak s urychlením se prodati
mohlo, že prodej zboží bylo uspíšiti, poněvadž letní jablka podléhají
snadno zkáze, že poměry obchodu ovocem (ovoce podléhá snadno
zkáze) vyžadují toho, aby prodavač v případě prodlení kupitele jednal
rychle, totiž zboží buď jinam zaslal aneb co nejrychleji dle možnosti
prodal, a že jablka, o která ve sporu jde, prodávala se v onu dobu po
70 až 80 Kč za 1 q. Z tohoto skutkového zjištění plyne, že veřejný
prodej jablek hospodářsky možným nebyl a že žalobce, zciziv jablka
soukromým prodejem, dosáhl tržní ceny a šetřil při jednání tom opa-
trnosti řádného obchodníka (čl. 282 obch. zák.) a právem domáhá se
na žalovaném náhrady škody v požadované výši, která mu vznikla tím,
že žalovaný zboží v době smluvené neodebral a tudíž v prodlení se ocitl,
a musí proto škodu prodlením tím způsobenou žalobci nahraditi (čl.
346, 354 obch. zák.).
N e j v y š š i s o u d obnovil rozsudek prvého soudu. Důvody:
Opodstatněn jest dovolaci důvod §u 503 čís. 4 c. ř. s., neboť nelze
pristoupiti к právnímu názoru odvolacího soudu, že svépomocný prodej
dle čl. 343 obch. zák. lze provésti po případě také jiným způsobem,
než zákonem předepsaným. Prodej, jenž nebyl proveden dle předpisů
čl. 343 obch. zák., není svépomocným prodejem ve smyslu obchodního
zákoníka a kupující není povinen trpěti, by byl proti němu uplatňován
ani tehdy, kdyby byl pro něho příznivějším. Právem poukazuje dovolatel
к tomu, že v případě, že zboží podléhalo zkáze, nebylo toliko zapotřebí
předcházející pohrůžky a dodává se к tomu, že důsledkem toho, že
prodej dle předpisů čl. 343 obch. zák. provésti by nebylo lze, by bylo
jedině, že prodávající by práva jemu dle čl. 343 obch. zák. propůjče-
ného prostě použiti nemohl a že by mu bylo toliko zůstaveno, složití
zboží na soudě (§ 1425 obč. zák.) a kdyby tak učiniti nechtěl anebo ne-
mohl, zažalovati kupní cenu, jakmile stala se splatnou nebo od smlouvy
odstoupiti, jako by nebyla к místu přišla (čl. 354, 356 obch. zák.). Za-
chování zákonem předepsané formy svépomocného prodeje ve smyslu
čl. 343 odstavec druhý obch. zák. sprostiti mohl by ho jedině kupující
sám. Dle zjištění nižších soudu se žalobce při prodeji sporných jablek
nezachoval dle shora zmíněných předpisů; prodej těchto jablek továrně
na marmeládu v H. se ztrátou 28 Kč při jednom metrickém centu, cel-
kem tedy 2800 Kč, nestal se proto na účet žalovaného a nemůže žalobce
na něm žádati, by mu tento rozdíl mezi dojednanou a utrženou kupní
cenou nahradil. Utrpěl-li tím žalobce nějakou škodu, zavinil si ji sám
svým nezákonným postupem.
Cis. 2335.
V tom, že předseda sděloval přísedícím výsledky přelíčení, vedeného
česky, jazykem německým, a že porada konala se jazykem německým,
nelze ještě spatřovat» důvod zmatečnosti dle §u 477 čís. 2 c. ř. s.
К pojmu zmatečnosti dle čís. 9 §u 477 c. ř. s.
Zaplacení členského podílu není podmínkou nabytí členství ve spo-
lečenstvu výrobním a hospodářském dle zákona ze dne 9. dubna 1873,
čís. 70 ř. zák.
Osoba, částečné svéprávnosti zbavená, nemůže se bez svolení pod-
půrce a opatrovnického soudu státi členem zapsaného společenstva
s ručením neobmezeným.
Nevěděl-li smluvník, uzavíraje smlouvu, že druhý smluvník jest ku
smlouvě neschopným, jest smlouva hned od původu neplatnou a ne-
může dodatečným schválením dojiti platnosti.
Ustanovení §u 865 obč. zák. platí i o smlouvách oboustranných.
(Rozh. ze dne 28. února 1923, Rv I 1362/22.)
Žalobce, částečně svéprávnosti zbavený, domáhal se určení, že jest
hlenem zažalovaného družstva invalidu, zapsaného společenstva s r.
neobm. Žalované družstvo namítlo mimo jiné, že žalobce podíl neupsal
Citace:
Čís. 6307. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 437-439.