NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6502.

Dávky za úřední úkony: Při vyměření dávky za udělení čsl. stát. občanství lze přihlížeti nejen k majetkovým (a výdělečným) poměrům strany, ale též k prospěchu, který strana z udělení stát. občanství má.
(Nález ze dne 23. dubna 1927 č. 8276.)
Věc: Dr. Petr L. v Bratislavě proti ministerstvu vnitra o dávku za udělení čsl. státního občanství.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-li byla nař. výnosem podle zák. ze 3. dubna 1925 č. 53 Sb. o dávkách z úředních úkonů ve věcech správních a pol. B 1 sazby vydané k vl. nař. z 18. června 1925 č. 163 Sb. za udělení stát. občanství vzhledem k prospěchu ze stát. občanství a k majetkovým a výdělkovým poměrům st-lovým, předepsána dávka ve výši 50000 Kč.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto: Stížnost vytýká, že žal. úřad měl ve smyslu položky B 1 sazebníku při vyměření dávky přihlížeti pouze k majetkovým poměrům st-lovým a neměl hleděti k prospěchu, jehož st-l udělením stát. občanství vyzíská, ani k jeho výdělkovým poměrům. Tuto námitku neshledal nss důvodnou.
Podle odst. 2 § 2 zák. č. 53/25 nesmí dávka za udělení stát. občanství přesahovati 50000 Kč, není tedy dávka za udělení stát. občanství stanovena pevnou sazbou, nýbrž může sahati až do výše 50000 Kč. Není-li dávka stanovena pevnou sazbou, vyměří ji podle odst. 3. tohoto § příslušný úřad v prvé řadě podle výše nákladu, kterou projednání věci způsobilo, bera zřetel jednak k obsahu a obtížnosti jednání, k významu věci, k prospěchu, který straně z toho vzniká a k jejím majetkovým poměrům, jednak ke kolkovým poplatkům stranou zaplaceným. Sazebník vydaný zmíněným vl. nařízením uvádí sice při položce B 1, která jedná o dávce za udělení stát. občanství v poznámce »podle majetkových poměrů«; touto poznámkou nemínilo však vl. nař. ničeho měniti na ustanovení odst. 3 § 2 cit. zákona a stanoviti, že při vyměření dávky za udělení stát. občanství by byly rozhodujícími pouze majetkové poměry a že nemá býti přihlíženo k ostatním okolnostem uvedeným v odst. 3. § 2 zák., nýbrž chtělo pouze poukázati k tomu, že při předpisu zmíněné dávky bude se výše dávky zpravidla a hlavně říditi majetkovými poměry žadatelovými. Poukaz k majetkovým poměrům uvedený v poznámce nemohl tedy nijak vyloučiti, aby bylo po případě přihlíženo i k ostatním v odst. 3. § 2 zákona uvedeným momentům.
Mohl tedy žal. úřad právem přihlížeti i k prospěchu, který straně udělením stát. občanství vznikne, o čemž se odst. 3. § 2 zákona zvláště zmiňuje. Poukázal-li pak žal. úřad vedle majetkových poměrů v užším slova smyslu, t. j. stavu jmění také k výdělkovým poměrům st-lovým, nelze v tom shledati nic nezákonného, neboť, uvádí-li odst. 3. § 3 zákona, že má při stanovení výše dávky býti přihlíženo k majetkovým poměrům, má tím na mysli celkovou hospodářskou situaci dotyčné osoby, jíž se úřední úkon týče, která se vedle výše movitého a nemovitého jmění jeví i v jejích výdělkových poměrech.
Naproti tomu shledal nss důvodnou námitku stížnosti, že si žal. úřad nezískal pro posouzení majetkových poměrů st-lových dostatečného podkladu. — — —

Citace:

č. 6502. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 745-746.