Čís. 6498.Tříměsíční lhůtu §u 158 obč. zák. nelze počítati teprve od okamžiku, kdy se opatrovnický soud choromyslného manžela matky dítěte dozvěděl o narození dítěte. (Rozh. ze dne 18. listopadu 1926, Rv I 781/26.) Žaloba opatrovníka choromyslného Karla U-a o výrok, že Alžběta U-ová není manželským dítětem opatrovancovým, byla oběma nižšími soudy zamítnuta, odvolacím soudem z těchto důvodů: V uvážení zjištěných skutečností, najmě, že nezl. děcko Alžběta U-ová narodilo se dne 17. června 1920, že Karel U. byl již usnesením okresního soudu ze dne 13. října 1921 za opatrovníka svého choromyslného syna jmenován a dne 11. listopadu 1921 do slibu vzat, že tento opatrovník žalobu na oduznání manželského původu nezl. Alžběty podal teprve dne 16. února 1925 a ve sporu mimo to přiznal, že se o narození nezl. Alžběty dozvěděl již na podzim 1921, sdílí odvolací soud právní názor prvého soudu, že žalobce dne 16. února 1925 nebyl již oprávněn oduznání manželského původu děcka žalobou uplatňovati, neboť tříměsíční lhůta zákonem k tomu určená dávno již uplynula. Názor ten odpovídá i doslovu i úmyslu §u 158 obč. zák., a vývody odvolání, že rozhodnou jest doba, kdy opatrovnický soud o narození dítěte se dozvěděl, jsou v příkrém rozporu s tím, co zákon výslovně stanoví. Z cit. předpisu zákona též vyplývá, že rozhodným činitelem je pouze nabytí vědomosti o narození dítěte, nikoli však dojití zprávy o tom, že děcko zapsáno jest jako manželské, neboť to právě jest povinností manžela (jeho zástupce), by o obsahu matrikového zápisu znalost si zjednal. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody: Není opodstatněn dovolací důvod čís. 4 §u 503 c. ř. s. Dovolátel spatřuje nesprávné posouzení právní v tom, že odvolací soud nepočítá tříměsíční lhůtu § 158 obč. zák. od okamžiku, kdy se opatrovnický soud choromyslného žalobce dozvěděl o narození žalovaného dítěte a kdy mu teprve bylo umožněno, by dal opatrovníku příkaz ku podání žaloby. Tento právní názor dovolatelův nelze však srovnati s doslovem § 158 obč. zák. Podle tohoto, stal-li se muž před uplynutím lhůty k odporu duševně chorým, může vykonati právo k odporu jeho zákonitý zástupce do tří měsíců po obdržené zprávě, nebo, věděl-li zákonitý zástupce o narození dítěte již dříve, do tří měsíců po svém ustanovení. Podle § 3 cís. nařízení ze dne 28. června 1916 čís. 207 ř. z., kdo jest úplně zbaven svéprávnosti, rovná se co do způsobilosti jednati dí- těti před dokonaným sedmým rokem, a jest mu k péči o jeho osobu a jmění zříditi opatrovníka. Jest tedy opatrovník zákonitým zástupcem v tomto případě pro choromyslnost úplně znesvéprávněného žalobce. Proto odvolací soud sdílí správné věci i zákonu vyhovující důvody napadeného rozsudku.