Č. 988.

Policejní záležitosti: * V policejním řízení trestním může se nejvyšší správní soud zabývati výtkami proti výměře trestu jen, pokud výměra ta nestala se v mezích trestního předpisu, a nemůže zkoumati hodnocení přitěžujících a polehčujících okolností.
(Nález ze dne 21. října 1921 č. 13160.)
Věc: Hanuš K. v K. (adv. Dr. Otto Lichtenstern z Prahy) proti zemské správě politické v Praze stran přestupku předpisů o úpravě obchodu s obilím.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Trestním nálezem okresní správy politické v K. z 5. července 1920 byl stěžovatel uznán vinným přestupkem § 34 bodu 6 vl. nař. ze dne 23. března 1920 č. 169 sb. z. a n., spáchaným tím, že dne — převzal od komisionáře Státního obilního ústavu firmy N. a spol. v K. 23 pytle žita po 70 kg, znečištěného kaštanovým šrotem k semletí, aniž se dříve přesvědčil, jak bylo jeho povinností, je-li dodávka bezvadná, že dodávku pozastavil teprve, když bylo již přes polovici pytlů do mlýnského ústrojí nasypáno a nemohlo býti již zadrženo, že dal příštího dne i ostatní pytle falšovaného žita nasypati, a odsouzen k pokutě 20000 K nebo k vězení na 3 měsíce.
Odvolání z tohoto nálezu nebylo vyhověno, což stížnost naříká pro neúplnost konaného šetření, nesprávné posouzení věci a proto, že za základ, nálezu byly položeny okolnosti nedokázané a s touto záležitostí nesouvisející.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, že v době, kdy byl trestní nález vydán, neplatilo již vládní nařízení z 23. března 1920, neboť bylo zrušeno vládním nařízením ze dne 11. června 1920 č. 390 sb. z. a n., které nabylo účinnosti dnem 22. června 1920, poněvadž však do § 17 bodu 5 nového vládního nařízení bylo pojato ustanovení shodující se úplně s předpisem § 34 bodu 6 dříve cit. vl. nař. a stanovena na přestupky tohoto předpisu stejná trestní sankce, nelze tedy shledati trestní nález nezákonným z tohoto důvodu.
Přestupku dle § 17 bod 5 vl. nař. ze dne 11. června 1920 č. 390 sb. z. a n. dopustí se držitel mlýna, jenž povinnosti na něho přenesené poruší nebo jich nedbá. Není sporno, že jde o mlýn smluvní, t. j. o mlýn, kterému smlouvou se Státním obilním ústavem jsou uloženy určité povinnosti. Odkazuje-li trestní nález na smlouvu, vychází patrně ze všeobecné, obvyklé smlouvy, jakou Státní obilní ústav s držiteli mlýnů pravidelně uzavírá. V této smlouvě jsou obsažena ustanovení o způsobu převzetí meliva, dle nichž jest mlynář povinen obstarati kvalitativní převzetí meliva jemu přiděleného; shledá-li při převzetí kvalitativní vady, jež mu nebyly předem oznámeny, jest povinen jednati dle předpisů Pražské plodinové bursy a zpracovati veškeré přidělené plodiny, jež komise znalců na této burse uznala za způsobilé k výrobě zboží pro lidskou výživu.
Aplikují-li se tyto povinnosti smluvní na tento případ, jde z toho, že mlynář byl povinen již při převzetí žita přesvědčiti se o jeho jakosti, že nemělo býti dáno do zámelu žito, jež bylo shledáno kvalitativně vadným. Jak zjištěno, byla však asi polovice dodaného žita bez kontroly jeho jakosti nasypána do mlýnských strojů a zbytek přes to, že byly seznány kvalitativní vady. Z toho zřejmo, že stěžovatel jako spolumajitel mlýna zanedbal povinnosti uložené mu smlouvou a právem byla v tomto zanedbání zjištěném konaným šetřením shledána skutková podstata přestupku, jímž byl uznán vinným.
Pokud jde o výtku, že v trestním nálezu bylo poukázáno také na to, že již delší dobu docházely úřadu četné stížnosti na špatnou jakost aprovisační mouky mlýnem dodané a že její špatná jakost byla příčinou demonstrací v K., nemohl se nejvyšší správní soud zabývati touto výtkou, maje zkoumati toliko, je-li rozhodnutí zákonné neb nezákonné, tedy pokud jde o trest, byl-li trest uložen v mezích zákonitého předpisu.
Zvláště dlužno vytknouti, že zákonitá ustanovení upravující policejní řízení trestní neobsahují žádných předpisů o přitěžujících a polehčujících okolnostech a vůbec o nich se nezmiňují.
Bylo tedy stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 988. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 859-860.