Čís. 150.


Předražování: Ku splnění skutkové podstaty předražování se nevyhledává, by činem byla způsobena škoda.
(Rozh. ze dne 4. března 1920, Kr I 544/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Františka S. do rozsudku krajského soudu v Kutné Hoře ze dne 28. srpna 1919, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem předražování dle § 20, č. 1 cís. nař. ze dne 24. března 1917, č. 131 ř. z. mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska čísla 9 a) § 281 tr. ř. dovozuje stížnost, že přestupek předražování jako delikt majetkový předpokládá, že poškozenému vzešla škoda. V daném případe k dodání tuřínu prý vůbec nedošlo, Václav T. mimo závdavek 1000 K na tržní cenu ničeho nezaplatil a žádné škody netrpí. Avšak nehledě k tomu, že svědek Václav T. dle obsahu zmateční stížnosti samé jest nucen domáhati se vrácení závdavku na obžalovaném civilní žalobou u okresního soudu v P., tudíž trpí škodu a jako poškozený se připojil k trestnímu řízení — jsou splněny náležitosti skutkové povahy předražování již tím, že dle zjištění prvního soudu obžalovaný vědomě požadoval, resp. si dal slíbiti za předmět potřeby cenu patrně přemrštěnou, využívaje tak mimořádných poměrů vyvolaných válkou. Aby z jeho činu vzešla škoda, zákon jako náležitost skutkové povahy nestanoví.
Citace:
Čís. 150. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 227-227.