Čís. 16809.

Pokud to neodporuje dražebním podmínkám, může se zvýšení podání pří exekuční dražbě státi o jakoukoliv částku. Jde o porušení zákona, nepřipustil-li exekuční komisař další podáni nepřevyšující nejméně o 500 Kč předcházející podání.
Bylo-li odepřeno udělení příklepu určitých nemovitostí, jest odepříti i příklep dalších nemovitostí, mělo-li podle dražebních podmínek dojíti k jejich vydražení jen, nebudou-li uhrazeny pohledávky vymáhajících věřitelů již z výtěžku prodeje dříve vydražených nemovitostí.
(Rozh. ze dne 22. března 1938, R I 198/38.)
Při roku o veřejné exekuční dražbě nemovitostí zapsaných ve vložkách č. 121, 134, 56, 126, 129 prohlásil exekuční soud usnesení, že další podání nebudou v dražebním řízení dopuštěna, nebudou-li činiti částky nejméně 500 Kč. Když pak bylo dosaženo za nemovitosti ve vložkách č. 121, 134 a 56, které byly draženy zvlášť, podání 21500 Kč dražitelkou H., akc. společností, a Berta P. učinila svým zástupcem další podání 21600 Kč, odmítl soud učiněné podání a přiklepl dražené nemovitosti uvedené akciové společnosti za nejvyšší podání 21500 Kč, a po provedení dražby dalších nemovitostí ve vložkách č. 126, 129 přiklepl i tyto nemovitosti uvedené vydražitelce. Povinná podala proti udělení příklepu k nemovitostem zapsaným ve vložkách č. 121, 134 a 56 poz. knihy Z. vydražitelce H. akciové společnosti v M. L. a proti nejvyššímu podání 21500 Kč odpor proto, že nebylo připuštěno podání Berty P. 21600 Kč, hledíc na to, že exekuční komisař učinil opatření, že připustí další podání jen, pokud budou převyšovati nejméně o 500 Kč podání předcházející. Exekuční soud zamítl odpor. Rekursní soud k rekursu povinné odepřel udělení příklepu k nemovitostem ve vložkách č. 121, 134, 56, 126 a 129 poz. knihy Z. H. akc. společnosti v M. L. Důvody: Exekuční soud porušil shora dotčeným opatřením ustanovení § 181 ex. ř., podle něhož má býti v dražbě tak dlouho pokračováno, dokud se činí vyšší podání. V zákoně není ustanovení, podle něhož by exekuční komisař mohl naříditi, že budou dopuštěna jen vyšší podání, která dosahují určité výše. Jest tudíž splněn důvod pro odpor podle § 184 č. 5 ex. ř. a bylo proto odepříti udělení příklepu H., akc. společnosti, k nemovitostem ve vložkách č. 121, 134 a 56 poz. kn. Z. Podle č. 2 C dražebních podmínek se neměla konati dražba dalšího knihovního tělesa po případě skupiny nemovitostí, kdyby byly z výtěžku prodeje nemovitostí vydražených v pořadí dle tabulky uvedené v dražebních podmínkách uhrazeny pohledávky vymáhající věřitelky a při několika vymáhajících věřitelích nároky věřitele v nejhorším, pořadí, čítaje v to nároky k dražebnímu roku přihlášených a požívajících zákonného zástavního nebo přednostního práva. Kdyby byl prvý soud při vydražení nemovitostí zapsaných ve vložkách č. 121, 134 a 56 poz. kn. Z. dovolil bez omezení další podání, bylo by možná dosaženo za uvedené nemovitosti takového podání, že by nemusila býti provedena dražba nemovitosti ve vložkách č. 126 a 129 poz. knihy Z. Není tudíž toho času ještě zjištěno, zda má vůbec dojiti k dražbě nemovitostí ve vložkách č. 126 a 129. Udělení příklepu k právě dotčených nemovitostem jest tudíž v rozporu s dražebními podmínkami a bylo proto vyhověti i rekursu proti udělení příklepu v příčině těchto nemovitostí podle § 187 ex. ř., i když povinná nepodala při dražebním roku proti udělení příklepu i co do oněch nemovitostí odpor.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímn rekursu vydražitelky.
Důvody:
Jen pokud v exekučními řádě není nic jiného nařízeno, jest podle § 78 ex. ř. užíti i v exekučním řízení všeobecných ustanovení civilního řádu soudního o řízení a o ústním jednání. O přípustnosti podání při veřejné dražbě nemovitostí obsahuje však exekuční řád v §§ 180 a 181 přesné předpisy. Podle § 180, odst. 3, ex. ř. nejsou dopuštěná toliko podání osob, které nesložily vadium a nejsou osvobozeny od jeho složení, a podle § 181, odst. 1, ex. ř. jest v dražbě tak dlouho pokračovati, dokud jsou činěna podání. Příčilo by se tudíž zřejmě uvedeným před- pisům, nepřipustil-li exekuční komisař pří dražebním roku další podání, pokud nepřevyšuje minimálně 500 Kč. Zvýšení podání se může státi o jakoukoliv částku, pokud to neodporuje dražebními podmínkám. Jinak podání z tohoto důvodu nejsou podle zákona nepřípustná a exekuční komisař porušil v souzené věci zákon, nepokračoval-li v dražbě tak dlouho, dokud byla činěna podání. Právem bylo proto odepřeno udělení příklepu k draženým nemovitostem.
Jest jen důsledkem toho, že i udělení příklepu k oněm nemovitostem bylo odepřeno, ježto podle dražebních podmínek mělo dojiti k jejich vydražení jen tehdy, nebudou-li z výtěžku prodeje již vydražených nemovitostí uhrazeny pohledávky vymáhajících věřitelů. To nelze zjistiti, poněvadž nemovitosti, o něž jde a jež podle tabely obsažené v dražebních podmínkách, měly býti před nemovitostmi ve vložce č. 126 a 129 vydraženy, vydraženy nebyly.
K uvedené vadě bylo přihlédnouti z úřadu (§ 184 č. 6, § 186 ex. ř., rozh. č. 6546, 11673 Sb. n. s.).
Pouhé dohady o tom, jaký výtěžek by mohl býti dosažen, kdyby byla dopuštěna i další podání bez omezení, nemají právního významu.

Citace:

Č. 16809. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 478-480.