Čís. 3692.


Nechal-li odvolací soud byť i odvolatelem nevytýkanou zmatečnost řízení nebo rozsudku prvé stolice nepovšimnutou, jest zmatečným i jeho rozsudek.
V tom, že soudce, jenž provedl líčení až do konce, vypracoval rozsudek až v době, kdy byl již přeložen k jinému soudu, nelze spatřovati důvod zmatečnosti podle čís. 2 §u 477 c. ř. s.

(Rozh. ze dne 8. dubna 1924, Rv I 118/24.)
Žalobě o nepřípustnost exekuce bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech:
Dovolatelka uplatnila všechny, v §u 503 c. ř. s. uvedené důvody dovolací. Prvý, totiž zmatečnost podle čís. 2 §u 477 c. ř. s spatřuje v tom, že soudce G., který řízení podle §u 193 odstavec třetí c. ř. s. prohlásil skončeným, byl v době, než se vrátily spisy od dožádaného ku procesnímu soudu, od tohoto soudu přeložen a v době, kdy vyhotovil a kanceláři předal rozsudek prvé stolice, nebyl již soudcem procesního soudu. Žalobkyně uvádí k tomu ve svém sdělení, že dovolatelka této zmatečnosti rozsudku prvé stolice nevytýkala v odvolacím řízení, a že proto k ní v dovolacím řízení, jehož přezkum jest omezen pouze na odvolací rozsudek, nemůže již býti hleděno. S tím souhlasiti nelze, neboť kdyby byl rozsudek prvé stolice z některého, v §u 477 c. ř. s. uvedeného důvodu opravdu zmatečným, byl by odvolací soud podle §u 494 c. ř. s. musil přihlédnouti i z úřední povinnosti k této zmatečnosti, a když by nepřihlédl, činilo by to zmatečným i jeho rozsudek. Leč uplatněný důvod není opodstatněn. Když později přeložený soudce provedl celé jednání až do jeho ukončení podle §u 193 odstavec třetí c. ř. s., byl právě jedině on povolán, aby ve skončeném řízení vydal rozsudek, neboť jinak by tím byla porušena zásada bezprostřednosti. Okolnost, že vyhotovil rozsudek až v místě svého nového soudcovského působení, nezpůsobila uplatněné zmatečnosti, poněvadž vzhledem k předpisu §u 412 odstavec první c. ř. s. je rozhodující jedině, že rozepři projednal a skončil jako člen soudu první stolice.
Citace:
Č. 10844.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 593-595.