NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 328.

Řízení před nejvyšším správním soudem: * Přezkoumání důkazů provedených v administrativním řízení nejvyšším správním soudem je vzhledem k ustanovení § 6, odst. 2 zák. o správ. soudu z 22. října 1875 č. 36 ř. z. ex 1876 omezeno na konstatování, zda přijatá skutková podstata není v rozporu se spisy, je-li řízení úplné a nebyly-li porušeny podstatné formy řízení; přezkoumávati hodnocení důkazů co do jejich věrohodnosti a významu nejvyšší správ. soud vzhledem k předpisu odst. 1 cit. § 6 nemůže.
(Nález ze dne 11. února 1920 č. 1017.)
Věc: František Kraus v Poříčí proti zemskému správnímu výboru v Praze o pronájem společenstevní honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Honební výbor v Poříčí usnesl se dne 6. července 1918, pronajmouti tamní společenstevní honitbu na období 1918—1924 »offert ním řízením.« V určené lhůtě došla tolika jediná nabídka Josefa Kotna na 65 K, jemuž také honitba byla pronajata. Naříkaným rozhodnutím byl tento pronájem potvrzen. Zemský správní výbor na základě jednacích spisů, zejména opětného prohlášení starosty honebního výboru Jana Machka vzal za prokázáno, že sporný pronájem byl v obci řádně uveřejněn a že došla v čas toliko jediná nabídka Josefa Kotna. Ježto tento nájemce převzal i ručení za škody způsobené zvěří a toliko dva členové honebního společenstva s pronájmem tím nebyli srozuměni, neshledal zemský správní výbor dostatečných důvodů, pro které by nájem měl býti zrušen, zejména když se jedná dle názoru honebního výboru o osvědčeného a spolehlivého nájemce.
Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí nejvyšší správní soud neshledal důvodnou.
Stížnost namítá v podstatě neúplnost řízení, ježto prý nebyly provedeny žádné důkazy o tom, že zamýšlený pronájem veřejně byl vyhlášen. Výtka tato jest bez podstaty. Stěžovatel v administrativním řízení po stránce nyní sporné uvedl toliko povšechně, že vyhlášku o usnesené dražbě honitby sám ani neviděl ani o ní nevěděl. Úřady provedly na základě této výtky šetření, v němž starosta honebního výboru Jan Machek opětně prohlásil, že usnesení honebního výboru ze 6. července 1918 o pronájmu honitby ofertním řízením bylo dne 7. července veřejně vyhlášeno písemnou vyhláškou, jmenoval osoby, které vyhlášku na obvyklém místě připevňovaly, a svědky, kteří ji tam četli, prohlášení jeho bylo pak potvrzeno jak členy honebního výboru, tak i starostou obce. Tím byl zjednán zcela bezvadný, a dostatečný podklad, aby žalovaný úřad mohl posouditi, zda veřejná vyhláška o sporném pronájmu skutečně se stala. Výtka neúplnosti provedeného řízení důkazního je tedy bezdůvodná. Rozpor se spisy nebo porušení podstatných forem správního řízení stěžovatel nevytýká. Namítá-li pak stížnost dále, že výpověděm starosty honebního výboru Jana Machka nelze dáti víry, poněvadž je proti stěžovateli zaujat, a žádá-li tedy, aby nejvyšší správní soud přezkoumal hodnocení důkazů provedené žalovaným úřadem, dlužno poukázati na to, že dle § 6, odst. 1 zák. o správním soudě skutkovou podstatou, kterou administrativní úřad na základě bezvadně provedeného řízení přijal za pravou, nejvyšší správní soud je vázán a hodnocení provedených důkazů žalovaným úřadem, když nebylo shledáno žádné ze závad uvedených v odst. 2 cit. § 6, musí tedy svému rozhodnutí položiti za základ.

Citace:

č. 1042. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 1001-1005.