Čís. 1819.
Zákon ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. o výrobních a hospodářských společenstvech. Nepřípustným jest ustanovení společenské smlouvy, nedopouštějící, by členové vykonávali na valné hromadě hlasovací právo plnomocníkem.
(Rozh. ze dne 6. září 1922, R I 1017/22.)
Rejstříkový soud zamítl opověď společenstva s r. o. mimo jiné proto, že §em 14 stanov bylo vyloučeno, by členové společenstva vykonávali hlasovací právo též zástupcem. Rekursní soud v otázce, o niž tu jde, stížnosti vyhověl a nařídil rejstříkovému soudu, by znovu rozhodl o opovědi. Důvody: Stanovy družstva mohou se dle § 11 zák. ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. zák. od předpisů tohoto zákona odchylovati, pokud to tento zákon dopouští. A tu ustanovují §§ 31 a 32 cit. zák., že, pokud stanovy jinak neurčují, jest valná hromada způsobilá usnášeti se, je-li přítomen nebo zastoupen nejméně desátý díl, a že v případě nezpůsobilosti valné hromady k usnášení se svolati dlužno druhou valnou hromadu, která bez ohledu na počet přítomných nebo zastoupených členů jest k usnášení způsobilá. Z těchto dispositivních předpisů jest zřejmo, že mohou stanovy obsahovati odchylky, zda hlasovací právo vykonávati jest osobně či zda možno tak činiti zástupcem. Ustanovení § 14 stanov o způsobu výkonu hlasovacího práva není proto nikterak v odporu s uvedenými zákonnými ustanoveními, jak neprávem za to má prvý soud.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého sondu.
Důvody:
Stížnosti nelze upříti oprávnění. Dle § 11 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. může společenská smlouva odchylovali se od ustanovení zákona jen potud, pokud zákon takové úchylky výslovně připouští. V § 31 stanoví tento zákon zásadu, že valná hromada jest způsobilou se usnášeti, je-li aspoň desátý díl členů přítomen nebo zastoupen, a také v § 32 odstavec prvý vyhražuje členům právo, súčastniti se valné hromady buď osobně, nebo zástupcem (zmocněncem). Obě tato ustanovení spolu úzce souvisí a uvedený předpis jest imperativním, nevztahuje se naň výhrada »pokud společenská smlouva jiného nestanoví« (§ 31, § 32 odst. 2 zák.) a nemůže proto býti společenskou smlouvou změněn v ten způsob, jak stanoví § 14 odstavec druhý spol. smlouvy družstva, o něž tu jde, že totiž hlasovací právo musí členové — pokud jsou fysickými osobami — vykonávati osobně, poněvadž by tím členové ve svém právu hlasovacím ve valné hromadě, zákonem jim šířeji přiznaném, byli podstatně omezeni a citelně poškozeni, kdyby pro překážky, zabránivší jim — často proti jejich vůli — že osobně do valné hromady dostaviti se nemohli, byli vůbec zbaveni důležitého práva hlasovacího, jímž právě vliv svůj na vedení společenstva uplatniti mohou. Odpírá-li tedy společenská smlouva členům oprávnění, by vykonávali své hlasovací právo též svým zástupcem (zmocněncem), odporuje shora vytčené zásadě, jest v tomto znění nepřípustnou a právem prvý soud žádost o zápis firmy z tohoto důvodu zamítl, neboť vytčená vada není snadno napravitelnou, vyžadujíc změny společenské smlouvy, na níž musí se usnésti valná hromada (§ 33 odstavec druhý téhož zákona).
Citace:
č. 1819. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 723-724.