NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4021.

Řízení před nss-em (Slovensko): Nss není podle § 105 úst. listiny a § 3 a) zák. o ss příslušným rozhodovati o stížnosti do rozhodnutí správního úřadu, kterým povolena byla exekuce na svršky zaměstnavatele pro zadrželou mzdu.
(Nález ze dne 13. října 1924 č. 17625).
Věc: Viktorie T. ve V. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o výkon administrativní exekuce.
Věc: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Rozsudkem služnovského úřadu ve V. z 18. října 1921 uznána byla st-lka povinnou, aby zaplatila Isaku B. zadrželou mzdu 3900 Kč do 3 dnů pod exekucí. Výměrem téhož úřadu ze dne 9. listopadu 1921 povolena k vydobytí této pohledávky exekuce na svršky st-lčiny. Podle zájemního protokolu z 10. listopadu 1921 zabaveny u st-lky různé svršky (zařízení bytu) v úhrnné ceně 2750 Kč. Proti výkonu exekuce podala st-lka rekurs, v němž uplatňovala, dovolávajíc se ustanoveni § 10 zák. čl. XL:1908, že zabavené svršky — vesměs nutné domácí zařízení — jsou z exekuce vyloučeny. Županský úřad v M. vyhověl rekursu pouze v tom směru, že z exekuce vyloučil jednu pohovku, kdežto v ostatním rekurs zamítl. Další odvolání st-lky odmítnuto nař. rozhodnutím, v základě odůvodnění rozhodnutí II. stolice.
Uvažuje o stížnosti do rozhodnutí tohoto podané musil nss zkoumati nejprve svoji vlastní příslušnost. Není pochybnosti o tom, že jde o rozhodnutí úřadu správního. Vzhledem k ustanovení § 105 ústavní listiny musil však nss uvažovati o tom, zda příslušnost jeho není vyloučena proto, že jde o přezkoumání rozhodnutí úřadu správního, nalézajícího o nároku vyplývajícím z práva soukro mého. Podle cit. § 105 ústavní listiny jest ve všech případech, ve kterých úřad správní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, volno straně tímto rozhodnutím dotčené po vyčerpání opravných prostředků dovolati se nápravy pořadem práva. Spadá-li spor předložený pod tento předpis, pak vyloučena jest ve věci této kognice nss-u, jemuž dle § 3 lit. a) zák. nepřísluší rozhodovati o věcech, o kterých náleží rozhodovati řádným soudům.
V daném případě byl spor o splnění smluvních závazků z poměru námezdního a o způsobu vymáhání takového nároku jedné ze sporných stran pravoplatně přiznaného.
Po názoru nss-u jest nárok takový svým obsahem, podstatou i karakterem nárokem čistě soukromoprávním a není normy, která by tyto nároky kvalifikovala jako věc práva veřejného. Na témže stanovisku ostatně stojí i sama st-lka, uvádějíc ve stížnosti výslovně, že se jednalo o vymáhání soukromé pohledávky. Je-li však nař. rozhodnutí skutečně rozhodnutím správního úřadu o nároku práva soukromého, pak jest příslušnost nss-u k rozhodování v této věci vyloučena.
Bylo proto stížnost odmítnouti jako nepřípustnou.

Citace:

č. 4021. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 597-598.