Čís. 15111.

K § 4 zák. čís. 70/73 ř. z.
Rozšíří-li společenstvo předmět podniku o nové odvětví činnosti, vyžaduje zásada pravdivosti společenstevní firmy, aby toto rozšíření bylo vyjádřeno ve znění firmy.
(Rozh. ze dne 7. dubna 1936, R I 253/36.) Prvý soud nevyhověl žádosti konsumního společenstva S., zapsané společenstvo s r. o. v H.« o zápis nových stanov do společenstevního rejstříku. Důvody: Firma společenstva podle § 1 stanov nevyhovuje předpisu § 4 zák. č. 70/73 ř. z. o společenstvech. Jak odst. 2 § 1 stanov uvádí, jest účelem společenstva podporovati spořivost členů a stavěti domy pro členy, kterýžto účel nedochází výrazu ve firmě společenstva označeného pouze jako »konsumní«. Nutno tudíž buď firmu společenstva doplniti tak, že bude zníti: Konsumní, spořitelní a stavební společenstvo »S.«, nebo činnost v § 1 odst. 2 stanov obmeziti skutečně jen na obstarávání potravin a jiného zboží, jak tam uvedeno, a spořitelní a stavební činnost ze stanov vypustiti, což se musí státi novým usnesením valné hromady. Rekursní soud potvrdil toto rozhodnutí prvého soudu. Důvody: § 4 zák. čís. 70/73 ř. z. ukládá pouze, aby firma družstva byla vzata z předmětu podnikání a ze znění firmy nemusí býti patrna veškerá činnost družstva. S druhé strany však platí i pro firmu družstva zásada obchodního zákona o pravdivosti firem (rozh. z 26. dubna 1900 čís. 6167 A. K. 2490). Přebírá-li tedy družstvo dle stanov nové důležité obory činnosti, odpovídá zásadě pravdivosti, když náznaky této činnosti se projeví ve firmě.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekurent odporuje souhlasným usnesením nižších soudů z důvodu nezákonnosti (§ 46 (2) zák. čís. 100/31 Sb. z. a n.), činí tak neprávem, poněvadž výklad rekursního soudu v příčině pravdivosti znění firmy se zřetelem na předpisy § 4 zák. čís. 70/73 ř. z. se nepříčí jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona, jehož bylo nebo mělo býti na případ použito (čl. V. zák. čís. 251/34 Sb. z. a n.), zejména když rekurující družstvo úplně přezírá nový druh své činnosti »stavěti domy«, jenž jest úplně odlišný od dosavadní jeho činnosti a nepokusilo se ani tvrditi, že by tato činnost byla také jen činností vedlejší, jak to tvrdilo v příčině přijímání členských úsporných vkladů — a vyvrátiti názor rekursního soudu, že tu jde o nový důležitý obor jeho činnosti.

Citace:

Čís. 15111.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 425-426.