Čís. 4339.


V odvolání z výroku o podmíněném odsouzení vůbec jest spatřovati i odvolání z toho, že obžalovanému nebyla uložena náhrada škody podle sil nebo nějaká obmezení.
(Rozh. ze dne 3. prosince 1931, Zm I 34/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 29. listopadu 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem těžkého poškození na těle podle §§ 152, 155 a) tr. zák., vyhověl však částečně odvolání státního zastupitelství z výroku, jímž byl obžalovanému povolen podmínečný odklad výkonu trestu potud, že uložil obžalovanému, jenž zůstává podmínečně odsouzen, by podle svých sil způsobenou škodu nahradil, a obmezení, že se po zkušební dobu nesmí oddávati nezřízenému pití a hráčství; odvolání vyhověl z těchto důvodů:
Právem povolil nalézaci soud obžalovanému podmíněný odklad výkonu trestu. Je sice pravda, že obžalovaný v poslední době pije a oddává se karbanu, činí však tak, jak ze spisů plyne, následkem rozvratu svého manželství. Jinak je Učen jako člověk dobrý a dobrosrdečný a požívá dobré pověsti. Avšak přes to bylo částečně vyhověno odvoláni státního zastupitelství z výroku o podmíněném odsouzení, třebaže se státní zastupitelství v tom směru výslovně neodvolalo, tím, že bylo obžalovanému podle § 4 (6 čís. 2) zák. o podm. ods. uloženo, by škodu podle svých sil nahradil a po čas zkušební doby neoddal se nezřízenému pití a hráčství. Při tom se podotýká, že v odvolání proti podmíněnému odsouzení vůbec jest spatřovati i odvolání z toho, že obžalovanému nebyla uložena náhrada škody podle sil neb nějaká obmezení.
Citace:
Čís. 4339. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 588-589.