Authors:
= Váž. civ., 7 (1925), sv. 1
PDF

Čís. 4986.


Usnesení rekursního soudu nelze napadati dovolacím rekursem z důvodu, že nebylo rozhodnuto o útratách, nýbrž dlužno žádati u rekursního soudu za doplnění jeho usnesení.
(Rozh. ze dne 29. dubna 1925, R I 330/25.)
Nejvyšší soud odmítl rekurs do usnesení prvého soudu (vrchního zemského soudu) o návrhu na delegaci. Důvody:
Žalovaný stěžuje si na to, že vrchní zemský soud nerozhodl v napadeném usnesení o útratách prohlášení, jež bylo od žalovaného vyžádáno a jím podáno s návrhem, by žalobcův návrh na delegaci jiného soudu byl zamítnut a žalobce odsouzen k náhradě účtovaných útrat. Tím nevytýká stěžovatel napadenému usnesení nesprávnost, nýbrž neúplnost, a nenavrhuje jeho změnu, nýbrž doplnění. Takový nárok nemůže však býti uplatněn rekursem, nýbrž podle §u 430 c. ř. s. jen přímo u soudu, jenž vydal neúplné usnesení, návrhem na jeho doplnění ve lhůtě §u 423 c. ř. s.
Citace:
č. 4986. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 841-842.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).