Č. 10 694.

Samospráva obecní. — školství Řízení správní (Slovensko): Rozhoduje o odvolání poplatníkově z usnesení obecního zastupitelstva o zadání stavby školy podnikateli okresní, a v dalším pořadu stolic zemský úřad, či okresní a zemský výbor?
(Nález ze dne 9. září 1933 č. 56.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 9645/32.
Věc: Josef B. v B. proti zemskému úřadu v Bratislavě o zadání stavby římsko-katolické církevní školy v S.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ve schůzi dne 7. listopadu 1928 usneslo se obecní zastupitelstvo ve S. postaviti pro řím.-katolickou školu tamže novou budovu nákladem 487 014,69 Kč a učiniti k tomu cíli výpůjčku. Když pak zem. úřad v Bratislavě výnosem z 15. ledna 1929 projekt stavby schválil, zadalo obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 19. listopadu 1929 provedení stavby na doporučení technického oddělení okr. úřadu v Trnavě firmě J. P. a Fr. N. v G. nákladem 461 729 Kč jako firmě podávající nejlacinější nabídku. Proti tomuto usnesení podal Josef B., poplatník ve S., odvolání k okr. úřadu v Trnavě, případně k okr. výboru jako vrchnosti dozírající nad hospodařením obce. Výměrem z 20. prosince 1929 zamítl okr. úřad v Trnavě toto odvolání jako bezdůvodné a potvrdil usnesení obecního zastupitelstva z 19. listopadu 1929. Nař. výměrem zamítl zem. úřad v Bratislavě odvolání proti tomu podané.
O stížnosti, podané na toto rozhodnutí, uvážil nss toto:
Stížnost namítá nejprve nepříslušnost okr. a tím i zem. úřadu k rozhodování o odvolání z usnesení obecního zastupitelstva a jest toho názoru, že příslušnými byly okr. a zem. zastupitelstvo, případně okr. a zem. výbor. Námitkou touto musil se nss nejprve zabývati již vzhledem ke své povinnosti zkoumati příslušnost správních úřadů z úřední moci. Žal. úřad odůvodnil příslušnost okr. úřadu a příslušnost svoji taje, že v daném případě jde o finanční záležitost obce ve smyslu fin. novely č. 329/21,. kde podle § 58 odst. 2 rozhodovaly o odvoláních z usnesení obecních zastupitelstev v prvé stolici okr. výbory a v druhé stolici župní výbory. Podle zák. č. 125/27, a to podle § 99, věty první přešla dozorčí moc okr. a župních výborů nad obcemi na okr. a zem. výbory. Avšak třetí větou téhož paragrafu bylo zrušeno ustanovení § 58 odst. 2 zák. č. 329/ 21, neboť podle této věty se výkonem dohlédací moci nevyrozumívá rozhodování pořadem stolic, a tak tedy zůstala působnost okr. a zem. výborů omezena na pouhé akty dozorčí, kdežto rozhodování o odvoláních přešlo na okr. a zem. úřady podle všeobecných předpisů.
Proti tomu namítá stížnost, že jde o dalekosáhlou otázku finančního závazku obce (půl milionu Kč), a o opatření finanční úhrady pro tento velký závazek obce. Podle zák. č. 329/21 rozhoduje o odvoláních podaných ve finančních záležitostech obce okr. a žup. výbor a dozorčím úřadem nad hospodářstvím obce jest okr. výbor případně nyní okr. zastupitelstvo. V zák. č. 125/1927 není nikde ustanoveno, že by zák. č. 329/21 byl zrušen, naopak zák. č. 125/27 podle intence zákonodárců a nové doby nezamýšlel oklestiti působnost samosprávných orgánů, nýbrž naopak chtěl ii rozšířiti.
K této námitce sluší nejprve uvésti toto:
Jest sice pravda, že zák. č. 125/27 neobsahuje výslovného ustanoveni o tom, že se zák. č. 329/21 co do kompetence okr. a žup. výborů rozhodovati o odvoláních z usnesení obecních zastupitelstev v záležitostech finančních (§ 58 odst. 2 posléz cit. zák.) ruší, avšak věta třetí § 99 zák. č. 125/27, stanovící, že »Výkonem dohlédací moci se nevyrozumívá roz- hodování pořadem stolic«, takový výrok obsahuje. Není-li podle této věty rozhodování pořadem stolic výkonem dozoru, tedy úřady dohlédací, t. j. okr. a zem. výbor, nejsou oprávněny rozhodovati pořadem stolic o odvoláních z usnesení obecních zastupitelstev ve věcech fin. hospodářství a zůstávají k tomu příslušnými úřady jinak podle všeobecných předpisů k rozhodování pořadem stolic příslušné, tedy podle §§ 4 a 5 zák. č. 125/27 okr. a zem. úřady. Jedinou výjimku z této kompetence okr. a zem. úřadů v tomto oboru tvoří rozhodování o odvoláních z usnesení obecních zastupitelstev o rozpočtu. Tu totiž rozhodují podle § 3 zák. č. 77/27 okr. a zem. výbory. Toto ustanovení, předpisující specielní řízení pro záležitosti rozpočtové, zůstalo právě vzhledem k této zvláštní úpravě rozpočtového řízení nedotčeno ustanovením § 99 zák. č. 125/27 a tak zachován instanční postup normovaný v § 58 odst. 2 zák. č. 329/21 pro rozhodování o odvoláních z usnesení obecního zastupitelstva o obecním rozpočtu.
Podle judikatury nss-u (Boh. A 9645/32 a j.) nerozumí se usneseními o rozpočtu« v § 3 odst. 1 zák. č. 77/27 pouze usnesení, která se týkají sdělání každoročního rozpočtu ve smyslu ustanovení § 1 obec. fin. novely č. 329/21, nýbrž také usnesení podle §§ 10 a 14 téhož zák., jež svou podstatou jsou vlastně doplňováním rozpočtu na to které správní období stanoveného a má proto instanční pořad, normovaný v § 3 odst. 1 zák. č. 77/27 místo i v těch případech, kde usnesení obecního zastupitelstva je obsahově usnesením, na něž jest aplikovati předpisy § 10 nebo § 14 zák. č. 329/21.
Bylo tedy zkoumati, zda usnesení obecního zastupitelstva z 19. listopadu 1929, jež bylo podkladem adm. řízení, ukončeného nař. rozhodnutím, které zřejmě nebylo učiněno v průběhu řízení o rozpočtu na celý správní rok, není snad usnesením ve smyslu § 10 nebo § 14 zák. č. 329/21.
V tom směru vzal nss v úvahu, že ve schůzi ze 7. listopadu 1928 se obecní zastupitelstvo usneslo postaviti budovu řím.-kat. školy nákladem 487 014.69 Kč a — ježto v rozpočtu na správní rok 1928 nebylo na toto vydání úhrady — uhraditi náklad stavby výpůjčkou. Za tím účelem obecní zastupitelstvo pověřilo tehdy místního faráře a obvodního notáře, aby vyjednávali o zápůjčku u filiálky praž. měst. spořitelny ve S. a oznámili výsledek obecnímu zastupitelstvu, které konečně rozhodne o sjednání výpůjčky a podmínkách. Tím se obecní zastupitelstvo usneslo na vydání, které nebylo v rozpočtu, a ježto vydání to nebylo tehdy ani jinak zabezpečeno, bylo usnesení to podle § 10 zák. č. 329/21 neplatné a nesmělo býti provedeno. Že by tomuto usneseni bylo až do dne 19. listopadu 1929 následovalo ještě usnesení další, z něhož by vycházelo najevo, že zápůjčka k uvedenému účelu byla závazně sjednána a její úrokování a splácení zabezpečeno nebo že se stalo jinaké zabezpečení úhrady nákladů na stavbu školní budovy, ze správních spisů patrno není, naopak z nich jde, že k žádnému takovému usnesení nedošlo.
Za tohoto stavu spisů nutno vycházeti z toho, že dne 19. listopadu 1929, kdy bylo v obecním zastupitelstvu rozhodováno o zadání stavby školní budovy a stavba byla zadána firmě P. a N. za částku 461 729 Kč, nebylo tu ještě pro toto vydání zabezpečené úhrady. Pak nebylo však toto usnesení pouhým rozhodováním o tom, kterému z několika uchazečů se stavba školní budovy zadává, nýbrž zároveň v usnesení tom implicite obsaženým projevem vůle obce, zmíněné vydání 461 729 Kč učiniti. šlo tedy o usnesení na vydání, které nebylo v rozpočtu, jehož úhrada nebyla předem ani jinak zabezpečena, tudíž o vydání, o jakém je řeč v § 10 ob. fin. novely z r. 1921.
Podle hořejších vývodů šlo tedy o usnesení rozpočtové ve smyslu předpisu § 3 odst. 1 zák. č. 77/27. Důsledkem toho byl proti tomuto usnesení přípustný pořad, normovaný v tomto předpisu, totiž v druhé stolici okr. výbor a ve třetí stolici zem. výbor.
Poněvadž však o odvolání z usnesení obecního zastupitelstva z 19. listopadu 1929 rozhodly v postupu stolic okr. úřad a zem. úřad, jeví se nař. rozhodnutí zem. úřadu aktem úřadu nepříslušného a bylo je již proto zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo možno zabývati se ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 10 694. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 227-229.