NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 1

Čís. 2405.

Spachtoval-li pachtýř pozemky na řadu let za pevné roční pachtovné, nemůže se v nesporném řízení domáhati snížení pachtovného, poklesly-li ceny zemědělských plodin za doby pachtovní. Zvláštních zákonů o úpravě
pachtovného nelze tu použíti.
(Rozh. ze dne 20. března 1923, R II 84/23.)
Veřejnou dražbou dne 10. října 1920 spachtoval pachtýř pozemky
nezletilců na tři roky za ročních 5400 Kč. Návrh jeho v roce 1922, by pachtovné bylo pro poslední rok sníženo při nejmenším na 1500 Kč,
poručenský soud zamítl. Důvody: Z předpisů §§ 232 a 233 obč. zák. vychází, že nemovitosti poručenců mají býti spravovány tak, aby poručencum co nejvíce vynášely. Proto nařizuje se pravidelně jak pro prodej, tak pro pronájem veřejná dražba. Tak tomu bylo i v tomto
případě. Nařízena byla veřejná dražba, a v dražebních podmínkách jako
nejmenší pachtovné stanoveno 3000 Kč, a doba pachtu tři roky. Věděl
tedy pachtýř při dražbě, jaké závazky na sebe bere. a musil předvídat,
že hospodářské poměry se za tři roky změní, že se vysoké ceny hospodářských plodin dlouho již udržeti nemohou. Pachtoval-li přece a jako pachtýř, který nejvyšší pachtovné nabídl, pozemky a budovy do pachtu dostal, musí nyní smlouvu splniti. Nynější pokles cen jde na jeho vrub (§ 1311 obč. zák.) a nemůže poručenský soudce o své újmě svoliti ke změně smlouvy a sníženi pachtovného, i když pro svou osobu uznává, že na nynější poměry je pachtovné vysoké. Poručník ponechal výslovně rozhodnutí soudu, poručenci jsou ještě nedospělí, by o snížení pachtovného vůbec mohli býti slyšeni, a proto nezbývá poručenskému soudu než, aby trval na splnění smlouvy. Kdyby nebyl pozemky a budovy spachtoval žadatel, byl by je spachtoval jiný, a ten by možná splnil smlouvu přesně. Nemůže-li pachtýř dražební podmínky splniti, je to jen nemožnost subjektivní (§ 1447 obč. zák.), a jen objektivní nemožnost sprošťuje ze závazku, smlouvu splniti (§ 878 obč. zák.). Nemožnost subjektivní může sprostiti smluvníka ze závazku, splniti smlouvu, jen tehdy, když se změní poměry tak, jak nikdo čekati nemohl. Takového případu však tu není. Jeť všeobecné známo, že vláda usilovně pracovala o snížení vysokých cen plodin hospodářských, otázka přetřásána veřejně, takže každému rozumnému hospodáři bylo jasno, že v blízké době ceny vůbec klesnou, jak u dobytka tak u plodin. S touto okolností musil i pachtující počítat, a přepočítal-li se a nemůže z pozemků nyní vytěžiti, kolik by bylo třeba, by mohl zaplatiti pachtovné, jde tato jeho kalkulační chyba na jeho vrub, — a nemohou poručenci proto trpěti nějakou újmu. Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: Rekursní
soud sdílí sice názor rekurentův, že ceny hospodářských plodin značně
klesly, avšak tím ještě není zákonné snížení pachtovného opodstatněno,
ježto podmínky §u 1104 až 1108 obč. zák. zde nejsou. Zabývati se další otázkou, zda stěžovatel bude s to, pachtovné platiti, nebylo zapotřebí,to lze teprve po sklizni zodpověděti, při čemž se pouze podotýká, že výkaz příjmu neobsahuje chovu dobytka a mlékařstvi.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Srovnalým usnesením nižších soudu nelze důvodně vytýkati ani zřejmou nezákonnost, ani patrný odpor se spisy ani konečně zmatečnost, a proto není tu předpokladů §u 16 nesp. patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák., za kterých jedině by bylo lze vyhověti mimořádnému dovolacímu rekursu. Pokud stěžovatel poukazuje k §u 1105 obč. zák., nevšímá si toho, že příslušné ustanovení platí jen tehdy, byla-li pachtovní smlouva uzavřena pouze na jeden rok. Zákony ze dne 12.
srpna 1921 čís. 313 a ze dne 13. července 1922 čís. 213 sb. z. a n. byly upraveny zvláštní druhy pachtu, a proto nelze jich obdobně užiti v jiných případech a platí tam, kde zákon výslovně neustanovil nic jiného, zásada, že nelze vůbec proti vůli propachtovatele v nesporném řízení domáhati se snížení smluveného pachtovného.

Citace:

č. 3345. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 779-780.