NPD documents search: Právník, 64 (1925) - Nemocenské pojištění dělnictva: sražené příspěvky jsou statkem svěřeným; platí-li zaměstnavatel celý příspěvek ze svého, má nemocenská pokladna ...

Nemocenské pojištění dělnictva: sražené příspěvky jsou statkem svěřeným; platí-li zaměstnavatel celý příspěvek ze svého, má nemocenská pokladna proti zaměstnavateli jen nárok soukromoprávní a netvoří nezaplacení příspěvků skutkovou podstatu zpronevěření.

Nejvyšší soud vyhověl zmateční stížnosti obžalovaného, který byl uznán vinným zločinem zpronevěření, spáchaným tím, že jednak zadržel a si přivlastnil příspěvky, které dělníkům srážel, jednak neodvedl příspěvky nemocenské pokladně, které podle úmluvy s dělníky k placení převzal sám ze svého, a osvobodil v tomto druhém směru obžalovaného od obžaloby.
Důvody: Rozsudek odvozuje »svěření« jako zákonný předpoklad zpronevěry z předpisu čl. XII. zákona o nemocenském pojištění, č. 268/1919 Sb. z. a n., podle něhož příspěvky, jež zaměstnavatel srazil zaměstnancům ze mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným. Rozsudek sám zjišťuje sice výslovně, že z částky 4508 Kč 63 h, jež okresní nemocenská pokladna vykázala jako nedoplatek obžalovaného z podílů jeho zaměstnanců, tento strhl zaměstnancům svým ze mzdy jen částku 586 Kč 72 h, kdežto ve příčině přebytku říkal dělníkům, že dotyčné příspěvky zaplatí za ně ze svého. Soud však argumentuje v důvodech, že to nečiní rozdílu, ježto obžalovaný podle zákona jest povinen srážeti částku příspěvku připadající na dělníka tomuto a nečiní-li tak, nýbrž dojedná-li s dělníkem, že bude platiti celé pojistné sám ze svého, pak samočinně zvyšuje se mzda dělníka o tuto částku pojistného na dělníka připadající a zůstává tedy i tato částka opětně podle zákona svěřeným statkem. Než argumentaci tuto nelze uznati správnou. Prohlášení zaměstnavatelovo, že i na zaměstnance připadající část příspěvku do nemocenské pokladny bude platiti ze svého, jest, — i když motivem bylo, aby dělníky v pracovním poměru udržel, — aktem liberality, jemuž zcela libovolně soud podkládá význam, že jím zaměstnavatel zvyšuje mzdu dělníka, aby s ní současně hned stejnou částku jako příspěvek dělníka na nemocenskou pokladnu srážel. Zaměstnavatel zřekl se prohlášením svým toliko vůči dělníku svého práva, aby mu jeho podíl na nemocenském příspěvku ze mzdy srážel, vzav i tuto částku, která podle zákona zatěžuje dělníka, na sebe. Jestliže tedy zákon výslovně prohlašuje jen příspěvky, jež zaměstnavatel srazil zaměstnancům ze mzdy, za statek zaměstnavateli svěřený, nelze vztahovati předpis ten i na částky, v příčině jichž zaměstnavatel prohlásil, že je dobrovolně vezme na sebe a že je dělníkům ze mzdy nebude srážeti, jak by к tomu po zákonu byl oprávněn. Částky ty nebyly proto zaměstnavateli nijak svěřeny, on jest ovšem i pokud se jich týče dlužníkem vůči nemocenské pokladně, jich nezaplacení činí ho však jen civilně odpovědným. O zadržení nebo přivlastnění si jich jako věci svěřené, jímž podmíněna jest trestní zodpovědnost za zpronevěru, nemůže býti řeči.
Rozh. nejv. soudu v Brně ze dne 14. V. 1925, č. j.
Zm II 74/25-4.
Jar. Dvořáček.

Citace:

Nemocenské pojištění dělnictva: sražené příspěvky jsou statkem svěřeným; platí-li zaměstnavatel celý příspěvek ze svého, má nemocenská pokladna .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 15, s. 496-497.