NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 21 (1912) - Vymáhající věřitel, navrhuje zabavení platu dlužníkova, nepotřebuje dokázati, že tento jest trvale ustanoven.

Čís. 4345.

Přestupek § 3 zák. o mař. ex. nepředpokládá znemožnění uspokojení věřitele, nýbrž jen znemožnění volného nakládání s dotčenou věcí úřadem; tato možnost není dána tím, že ji má dlužník, jsa s to věc kdykoliv úřadu předložiti.
Onen přestupek vyžaduje však úmyslnost odnětí věci z dosahu úředního opatření.
(Rozh. ze dne 10. prosince 1931, Zm II 139/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Brně ze dne 19. února 1931, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem § 3 zák. o maření exekuce z 25. května 1883, čís. 78 ř. zák., zrušil rozsudek v tomto bodu a věc odkázal na příslušný okresní soud v Břeclavě, by v rozsahu zrušení o ní jednal a ji rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti čís. 5, 9 a), 10 § 281 tr. ř. Jest již- odůvodněna, pokud uplatňuje zmatek podle čís. 5 § 281 tr. ř. Přestupek § 3 zák. o mař. ex. nepředpokládá sice — jak mylně uplatňuje stížnost — znemožnění uspokojení věřitele, nýbrž jen znemožnění volného nakládání s dotčenou věcí úřadem, a tato možnost není — třebas to stížnost neprávem uplatňuje — dána tírn, že jí má dlužník, jsa s to věc kdykoliv úřadu předložiti. Avšak právem namítá stížnost, že onen přestupek vyžaduje úmyslnost odnětí věci z dosahu úředního opatření. Po stránce té praví arciť rozhodovací důvody napadeného rozsudku, že soud nemohl ... vzíti za prokázáno, že stěžovatel zamýšlel zmařití nařízený prodej zabaveného koně a tím zmařiti, po případě ztížiti uspokojení věřitele, než na jiném místě vyslovují rozhodovací důvody, že stěžovatel — nakládaje svémocně se zabavenou věcí — předsevzal činnost, jíž bylo bernímu úřadu zabráněno, by s věcí zabavenou nenaložil tak, jak bylo zamýšleno, po případě zákonem nařízeno a předepsáno. Třebaže není mezi těmito větami přímý rozpor, vzbuzují přece ve své souvislosti pochybnost o tom, zda soud vzal či nevzal za prokázáno, že obžalovaný vzdálil anebo třeba připustil vzdálení koně z domu v den dražby v úmyslu, by ho odňal z dosahu úředního opatření, tedy znemožnil úřadu volné nakládání s koněm, třebaže neměl úmysl znemožněním prodeje v onen den znemožniti prodej vůbec a zmařiti tím úplně nebo částečně uspokojení věřitelů. Tato nejasnost stížností zřetelným poukazem vytýkaná činí rozsudek zmatečným podle čís. 5 § 281 tr. ř.

Citace:

Čís. 4345. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 594-595.