Čís. 14556.


Vnucená správa podniku projevuje účinek teprve uvedením vnuceného správce do správy podniku s možností skutečně obchodovati.

(Rozh. že dne 21. září 1935, R I 817/35.)
Anně M-ové byla povolena proti Fridolínu P-ovi exkuce vnucenou správou živnosti a koncese kinematografické povinného, a byl usnesením soudu exekučního ze dne 14. listopadu 1934 jmenován vnucený správce. Dne 1. a 2. prosince 1934 byla provedena k návrhu vymáhajícího věřitele Richarda S-e mobilární exekuce zabavením pokladní hotovosti biografu. Prvý soud odevzdat zabavenou hotovost vnucenému správci k použití a vyúčtování v exekuční věci Anny M-ové proti povinnému. Důvody: Na exekuci vnucenou správou živnostenského podniku podle § 341 ex. ř. dopadají ustanovení § 334 ex. ř. a platí proto také pro zavedení vnucené správy předpisy o vnucené správě nemovitosti (§ 334 odst. 2 ex. ř.), zejména tedy také ustanovení § 103 ex. ř., podle něhož po zavedení vnucené správy knihovní poznámkou nebo po odevzdání nemovitosti nezapsané vnucenému správci může býti na výtěžky vedena exekuce jen vnucenou správou. Poněvadž uvedený účinek vnucené správy živnostenského podniku za použití ustanovení § 103 ex. ř. vznikne zavedením vnuceného správce do správy živnostenského podniku a toto zavedení nastalo již dne 15. listopadu 1934, byla exekuce mobilární, provedená vymáhající stranou (Richardem S-em) teprve dne 1. a 2. prosince 1934 zabavením hotovosti v pokladně biografu, pocházející z výtěžku večerních představení v uvedených dnech, jako exekuce na výtěžek kinematografického podniku nepřípustnou. Rekursní soud změnil usnesení prvého soudu a zabavený výtěžek vydal Richardu S-ovi. Důvody: Odevzdání podniku vnucenému správci podle § 343 ex. ř. nastává, jak vyplývá z povahy činnosti vnuceného správce a ustanovení §§ 48 a 134 instrukce pro výkonné orgány teprve tím, že jest vnucenému správci umožněno skutečně vésti obchody a přijímati užitky z podniku. K takovému odevzdání podniku a uvedení správce do jeho správy došlo až dne 7. prosince 1934. Zabavená pokladní hotovost dne 1. a 2. prosince 1934 nepatří proto do výtěžku vnucené správy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Zavedení vnucené správy projevilo v projednávaném případě právní účinek podle §§ 343, 334 a 103 ex. ř. teprve tím okamžikem, kdy vnucený správce byl do správy živnostenského podniku (biografu) řádně uveden, což se stalo teprve tehdy, když měl skutečně možnost obchodovati, tudíž z představení výtěžky a příjmy pobírati, to jest teprve dne 7. prosince 1934.
Citace:
č. 14923. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 156-157.