NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6539.

Učitelstvo: O předpokladech nároku učitele veř. školy národní na substituční přídavek podle čl. X. zák. č. 251/22.
(Nález ze dne 11. května 1927 č. 17.764/26).
Prejudikatura: Boh. 5837 a 5962/26 adm.
Věc: Karel R. v Š. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran substitučního přídavku. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Zšr mor. výnosem z 28. července 1924 nevyhověla žádosti st-le o poukázání substitučního přídavku za domnělé zástupné vyučování při měšťanské škole ve V. od 1. října 1923, resp. od 20. září 1923 do konce května 1924 ve školním roce 1923/24, ježto st-l, jsa ustanoven na místě, z něhož požitky plynoucí jsou volné (nikoho nezastupoval), nemá podle čl. X. zák. č. 251/22 ve spojitosti s čl. VIII. téhož zák. nároku na substituční přídavek za toto zástupné vyučování. Min. škol. nař. rozhodnutím odvolání st-lovo zamítlo z důvodu výnosu zšr-y.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Zákon z 13. července 1922 č. 251 Sb., přiznav v prvém odst. čl. X. nárok na substituční přídavek učitelům v prvé větě označeným za podmínek v této větě stanovených, vyloučil z nároku toho osoby v druhé větě označené, t. j. zástupce uvedené v čl. VIII. odst. 2. Žal. úřad, odepřev st-li subst. přídavek, neodvolal se k odůvodnění tohoto svého výroku na ustanovení 2. věty 1. odst. čl. X., nýbrž vyslovil, že st-l nároku na subst. přídavek nemá vzhledem k ustanovení čl. X. v souvislosti s čl. VIII. uvedeného zák. Tím dal zřejmě na jevo, že nepovažoval st-le za zástupce toho druhu, jaký jest uveden v druhém odst. článku VIII., poněvadž, kdyby jej byl považoval za takovéhoto zástupce, bylo by stačilo dovolati se prostě druhé věty odst. 1. čl. X.
Je-li tomu tak a uvádí-li nař. rozhodnutí po stránce skutkové, že st-l nemá nároku na subst. přídavek, poněvadž zastával na škole ve V. místo požitkově volné, je patrno, že žal. úřad vycházel z právního názoru, že ani učitelům v 1. větě 1. odst. čl. X. označeným nárok na subst. přídavek nepřísluší, když byli sice povoláni na školu přespolní nebo v téže obci školní ze školy obecné na školu občanskou, aby tam dočasně zastupovali jiné učitele, když však jest toto substituované místo požitkově volné. Názor ten jest zřejmě mylný.
ČI. X. v prvé větě 1. odstavce váže nárok na subst. přídavek na podmínky, 1. že jde o učitele kterékoli kategorie definitivně nebo zatímně ustanoveného, 2. že byl učitel takový povolán na školu přespolní nebo v téže obci školní ze školy obecné na školu občanskou za tím účelem, aby tam dočasně zastupoval jiného učitele a 3. že zastupuje zcela místo učitele.
Je-li substituované místo požitkově volné nebo vázané, 1. věta čl. X. nerozeznává ani nestanovíc, že by nárok na subst. přídavek příslušel jen, je-li zastupované místo požitkově vázané, ani nevylučujíc z nároku na přídavek učitele, jenž byl povolán k zastupování místa požitkově volného. Toho si byl patrně vědom také žal. úřad, poněvadž se neomezil toliko na poukaz k čl. X., nýbrž se odvolal na souvislost tohoto čl. s čl. VIII. téhož zák.
Leč nehledě k tomu, že zákonodárce, dávaje ustanovení článku X., sám již přihlédl k čl. VIII. tím, že z výhody článkem X. poskytnuté vyloučil zástupce v 2. odst. čl. VIII. uvedené a že tedy patrně srovnávání obou článků dále jdoucí a tedy i doplňování 1. věty čl. X. čl. VIII. jest vyloučeno, nebylo by lze ani, kdyby tomu tak nebylo, z čl. VIII. nic dovoditi pro názor žal. úřadu, poněvadž tento článek, mluvě o místě požitkově volném, míní tím ono místo, na které jest ustanoven učitel, k jehož zastupování má býti ustanoven jiný učitel zatímní, nikoli ono místo, na které tento zatímní učitel se ustanovuje. (Srov. nál. Boh. 5962/26 adm.).
Žal. úřad uvedl však kromě toho v rozhodnutí svém, že st-l nikoho nezastupoval. Tím mínil patrně úřad vysloviti, že zde není splněn hlavní předpoklad pro poskytnutí subst. přídavku, totiž, že učitel byl povolán na jinou školu, aby tam konal službu na učitelském místě, jež bylo již obsazeno, ale jež se buď uprázdnilo nebo jehož držitel dočasně je nezastává.
Názor, z něhož tu asi žal. úřad vycházel, je sice správný, neboť, jak nss v nál. Boh. 5837/26 adm. vyslovil, nepřísluší nárok na subst. přídavek dle čl. X. zák. č. 251/1922 učitelské osobě, přikázané na místo, které dosud ani definitivně ani zatímně nebylo obsazeno. Poněvadž však ze správních spisů není patrno a také úřad toho v rozhodnutí svém neuvedl, zda místo na občanské škole ve V., na něž byl st-l přikázán, nebylo dosud obsazeno či zda šlo snad o místo sice již obsazené, ale dočasně uprázdněné nebo jeho držitelem nezastávané, není dán po skutkové stránce podklad, na němž by mohl nss nař. rozhodnutí v tom směru přezkoumati, pročež slušelo je zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 6539. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 818-820.