NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 6857.

Stavební právo (Praha): * Odprodá-li se od pozemkové parcely dílec za tím účelem, aby byl zastavěn, jest tím zahájena parcelace pozemku; prvé, nežli se žádá za povolení k stavbě na onom dílci, dlužno si vyžádati povolení parcelační.
(Nález ze dne 4. listopadu 1927 č. 10.645).
Věc: Obec hlavního města Prahy proti zemskému správnímu výboru v Praze o povolení stavby domků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: V lednu 1925 podal Josef T. žádost za povolení stavby rodinného domku v M. Stejnou žádost podal současně Antonín Š. Podle předložených plánů jde o postavení přízemního dvojdomku na dvou dílcích pozemku č. kat. 158/2 v šíři asi po 12 a v délce asi 30 m, jež od pozemku toho byly odprodány. Při stav. komisi bylo konstatováno, že pozemek není ještě parcelován. Technický znalec navrhl, aby žádané povolení bylo uděleno m. j. s podmínkou, že domek se povoluje jako provisorium odvolatelně na dobu 10 let, a že povolením tím pozemek nenabývá povahy místa stavebního. Městská rada podle výměrů ze 4. února 1925 žádosti zamítla vzhledem k ustanovení § 8 stav. řádu, poněvadž pozemek není parcelován. Podanému odvolání stavební sbor rozhodnutím ze 7. dubna 1925 vyhověl a navrženou stavbu povolil jako odvolatelné provisorium na dobu 10 roků, poněvadž stavba jest projektována na pozemku položeném 1 km za M. při cestě k S., kde v dohledné době nelze očekávati provedení regulace, a poněvadž stavba jinak vyhovuje předpisům řádu stav. a přispěje k zmírnění bytové krise.
Z ustanovení toho odvolala se obec Pražská namítajíc, že onen pozemek nebyl dosud prohlášen za stanoviště, že provedením stavby vznikly by obci nepoměrně vysoké výdaje úpravou komunikací, kanalisace, osvětlení a opatření pitné vody, nastalo by zhoršení poměrů zdravotních, a konečně že staveniště spadá do komplexu příštích obecních jatek a musilo by býti vyvlastňováno.
Zsv nař. rozhodnutími rekursy obce zamítl s tímto odůvodněním: Ježto se jedná o stavbu jediného domku na příslušné části pozemku již odprodané, tedy fakticky již oddělené, nelze požadovati ve smyslu § 8 stav. řádu řízení parcelační. V předpisech stav. řádu není opory pro požadavek stížnosti, aby při povolení stavby mohlo býti přihlíženo k úměrnosti výloh v ohledu komunikačním, osvětlovacím neb opatření pitné vody. Ostatně v tomto směru dlužno poukázati na to, že v odpor vzatým stav. povolením bylo stavebníkovi uloženo, že záchod musí býti sveden do neprodyšné kryté žumpy a že studna vyhovující nařízením zsp-é musí býti zřízena aspoň ve vzdálenosti 6 m od žumpy, takže již i z této okolnosti nedá se zhoršení zdrav. poměrů uplatňovati. Okolnost, že staveniště leží v komplexu pozemků, jež jsou projektovány pro obecní jatky, nemá významu, kdyžtě v úvahu může přicházeti pouze právní stav vyjádřený ve schváleném již plánu polohy.
O stížnostech podaných obcí Pražskou do těchto rozhodnutí nss uvážil:
§ 8 stav. řádu stanoví, že ten, kdo chce pozemek rozděliti na místa stavební, musí sobě k tomu úřední schválení vymoci dříve nežli podá žádost za povolení k stavbě jednotlivých budov. Účelem tohoto ustanovení jest zajistiti, aby tam, kde nějaký pozemek má se rozděliti na dvě nebo více stavenišť, jednotlivá tato stanoviště určena byla v takové rozsáhlosti a podobě, aby budovy, jež se mají na nich zříditi, měly dostatek světla a vzduchu, současně pak aby bylo postaráno také o potřebné komunikace. Doslov a smysl cit. předpisu postihuje stejně případy, kdy vlastník pozemku současně rozděluje jej v několik stavenišť, jako případy, kdy postupně odprodává z něho jednotlivé dílce za tím účelem, aby byly zastavěny. Účel ustanovením § 8 stav. řádu intendovaný by byl mařen, kdyby se připustilo, aby vlastník pozemku, který má v úmyslu rozděliti jej na několik stav. míst, mohl se zák. své povinnosti, vymoci si předem povolení parcelační, vyhnouti tím, že by jej rozděloval postupně, tedy tak, že by postupně odprodával z něho jednotlivé libovolné dílce za tím účelem, aby byly zastavěny. Nelze připustiti, aby takto soukromoprávními disposicemi vlastníka pozemku byla frustrována norma § 8, daná na ochranu zájmů veřejných. Dlužno proto souditi, že jakmile od nějakého pozemku oddělen byl dílec, jehož majitel domáhá se uznání jeho za parcelu stavební, počíná se pozemek onen ve smyslu § 8 stav. řádu rozdělovati na místa stavební, a že tedy před povolením stavby na onom dílci je potřebí vymoci si podle § 8 stav. řádu povolení k této parcelaci.
V daném případě je nesporno, že od pozemkové parcely č. kat. .... odděleny byly dva dílce za tím účelem, aby byly zastavěny. Podle toho, co řečeno, bylo tím započato s parcelací uvedeného pozemku, jaká podle ustanovení § 8 stav. řádu vyžaduje povolení stav. úřadu. Právem tedy odepřela prvá stolice povolení k stavbě domků na oddělených dílcích z důvodu, že rozdělení nebylo podle § 8 stav. řádu povoleno, kdežto nař. rozhodnutí, která spočívají na opačném právním názoru, jsou nezákonná.

Citace:

č. 1823. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 747-749.