Čís. 15565.

Dodatečné zjištění padělatele směnky není skutečností odůvodňující žalobu podle § 35 ex. ř., bylo-li padělání podpisu dlužníkova na směnce známo dlužníkovi v době, kdy dostal směnečný platební příkaz, třebas ještě osoby pachatelovy neznal.
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1936, Rv I 1737/36.)
V žalobě podle § 35 ex. ř. uvedla žalobkyně, že směnku, jež jest exekučním titulem, na základě něhož žalovaná vede proti ní exekuci, nepodepsala, nýbrž že její podpis byl zfalšován Aloisem G-em, který byl také za tento čin trestně odsouzen. Odsouzení to, jež se stalo až poté, co exekuční titul se stal pravoplatným, jest podle názoru žalobkyně novou skutečností zrušující podle § 35 ex. ř. nárok žalované z exekučního titulu. Nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Padělání podpisu žalobkyně se stalo při vzniku směnky, tedy před vznikem exekučního titulu, a proto tato skutečnost nemůže odůvodniti nepřípustnost exekuce, kterou žalovaná vymáhá svou pohledávku dle směnečného platebního příkazu. Mohla býti po případě důvodem pro zahájení trestního řízení a pro přerušení řízení sporného (§ 191 c. ř. s.), kdyby ovšem žalobkyně směnečné námitky byla včas a správně provedla. Že tak neučinila a námitky byly proto odmítnuty, je pro spor nerozhodné. Odsouzením Aloise G-a pro zločin podvodu paděláním podpisu žalobkyně na směnce byla jen zjištěna okolnost padělání podpisu na směnce pachatelem Aloisem G-em, což žalobkyni dle obsahu námitek bylo známo. Proto odsouzení toto není skutečností, která by nárok žalobkyně, pro který exekuce byla povolena, vůbec zrušila nebo mu vykonatelnost odnímala.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce posoudil odvolací soud věc správně, pokud uznal, že pro tuto žalobu označenou jako žalobu podle § 35 ex. ř. není zákonných předpokladů, a je zejména souhlasiti s jeho názorem, že dodatečné zjištění trestním rozsudkem pachatele padělání směnky v osobě Aloise G. není tou skutečností, jež by nárok žalované zrušovala nebo zastavovala a která by nastala po vzniku exekučního titulu, neboť padělání dovolatelčina podpisu na směnkách bylo tu a také bylo jí známo v době, kdy dostala směnečný platební příkaz (4. listopadu 1931), tedy před vznikem pravoplatného exekučního titulu, a je nerozhodné, zda již tehdy věděla, že pachatelem jest G., či zda se to dověděla až později, a kdy ten byl vlastně odsouzen. Osoba padělatele podpisu nemá tu právního významu.

Citace:

Čís. 15565.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1039-1040.