Čís. 6752.

Domáhá-li se jeden z bývalých spoluvlastníků na zmocněnci náhrady škody, ježto prý vydal neprávem část kupní ceny za společnou nemovitost druhému bývalému spoluvlastníku, jest o žalobním nároku rozhodnouti bez ohledu na to, že spoluvlastník dosud bezvýsledně neuplatnil proti druhému spoluvlastníku nárok na vrácení přeplatku.
(Rozh. ze dne 27 .ledna 1927, Rv I 844/26.)
Žalobkyně dala žalovanému advokátu příkaz, by ji právně zastupoval při prodeji domu, náležejícího spoluvlastnicky žalobkyni a jejímu manželu Rudolfu L-ovi. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalovaném náhrady škody mimo jiné též proto, že vyplatil Rudolfu L-ovi — Čís. 6752 —
173
peníz, jejž prý měl vyplatiti žalobkyni. Procesní soud prvé stolice ohledně tohoto peníze uznal podle žaloby, odvolací soud v tomto bodě žalobu pro tentokráte zamítl. Důvody: Z obsahu sporu vyplývá, že peněžité částky, o něž se žalobkyně pokládá býti zkrácenou, přišly k dobru Rudolfu L-ovi v ten způsob, že mu žalovaným byly účtovány a vydány, a spatřuje v tom žalobkyně přímo zavinění žalovaného. Z toho však plyne, že žalobkyni přísluší, jestliže se jí tvrzené ujednání s Rudolfem L-em uskutečnilo, proti tomuto právo na vrácení toho, co od něho více obdržel. Ve sporu však nevyložila a neprokázala, že tento nárok na vrácení proti Rudolfu L-ovi bezvýsledně uplatňovala, tedy, že škodu utrpěla. Teprve, kdyby tento důkaz provedla, mohla by oprávněně od žalovaného požadovati náhradu škody. Tento důkaz předpokládá, by žalobkyně svůj nárok v soudním řízení proti Rudolfu L-ovi prosadila, neboť se jedná o zjištění právního poměru mezi ní a Rudolfem L-em, o němž nelze s účinkem rozhodnouti ve sporu, nesměřujícím proti tomuto, nýbrž proti žalovanému. Zjištění jejího nároku na vrácení v tomto sporu nemůže býti proti Rudolfu L-ovi nikdy účastno právní moci, nemůže býti způsobilým, nárok nuceně prosaditi nebo bezvýslednost tohoto prosazení práva vykázati. To jest však předpokladem pro uplatňovaný nárok na náhradu proti žalovanému. Poněvadž žalobkyně vždy ještě měla možnost svůj nárok na vrácení proti Rudolfu L-ovi uplatňovati a toho času ještě není jisto, zda by to bylo provázeno výsledkem, jeví se býti žaloba, pokud se jedná o požadovanou náhradu škody, předčasnou.
Nejvyšší soud částečně obnovil rozsudek prvého soudu, částečně zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní dále jednal a znovu rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Nelze přisvědčiti odvolacímu soudu, pokud zamítl žalobu ohledné nároku na náhradu pro tentokráte z toho důvodu, že žalobkyně ve sporu nedolíčila a neprokázala, že svůj nárok na vrácení sporných částek uplatňovala proti Rudolfu L-ovi a to bezvýsledně a že tedy neprokázala, že utrpěla škodu. Je-li pravdou, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti jako plnomocník žalobkynin tím, že Rudolfu L-ovi vydal sporné částky, které po právu náležely žalobkyni, ačkoli o tom věděl, že tyto částky jsou sporny a že si žalobkyně na ně činí nárok, ručí žalovaný za škodu, která byla žalobkyni způsobena již tím, že sporné částky byly Rudolfu L-ovi vydány, neboť tím bylo jmění žalobkyně o tyto částky skutečně zmenšeno, a není tedy třeba dalšího důkazu o tom, že žalobkyně byla protismluvním jednáním žalovaného skutečně poškozena. Žalobkyně je sice s Rudolfem L-em v přímém poměru právním, což plyne již z toho, že se jedná o rozdělení kupní ceny jim oběma společné, a mohla by tedy vymáhati na Rudolfu L-ovi vrácení toho, co mu z kupní ceny bylo přeplaceno, leč přes to nemůže býti donucována k tomu, by tak učinila, když na druhé straně jest oprávněna požadovati náhradu škody od žalovaného. Na tom, že rozsudek v tomto sporu vydaný nemůže svou právní mocí působiti proti Rudolfu L-ovi a že tedy — Čís. 6753 až 6754 —
174
v tomto sporu nelze s účinkem právní moci proti Rudolfu L-ovi určití, zda sporné částky kupní ceny žalobkyni skutečné po právu příslušely, nezáleží. Jeť soud oprávněn, by ve sporu řešil všechny sporné otázky, jež třeba jen jako otázky prejudiciální tvoří základ jeho rozhodnutí. Soud může sice za určitých předpokladů (§ 190 c. ř. s.) spor přerušiti, by vyčkal výsledek jiného sporu, který může míti pro jeho rozhodnutí význam předurčující, není však oprávněn, by odkazoval strany, by zahájily spor za tím účelem, by v něm určité prejudicielní otázky předem byly vyřešeny, neboť tento úkol spadá do oboru jeho vlastní působnosti.

Citace:

Čís. 6752. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 200-202.