Všehrd. List československých právníků, 8 (1927). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Authors:

Č. 7336.


Závodní výbory: * Jestliže se při volbě společného závodního výboru nezvolí proti předpisu § 7, odst. 2 zák. o záv. výborech ani jeden člen ze skupiny menšiny, nelze závadu tu odstraniti tím, že se zatím přidělí o jeden mandát méně a nepřidělený mandát obsadí se volbou novou, nýbrž nutno provésti novou volbu celého závodního výboru.
(Nález ze dne 6. června 1928 č. 15.600.)
Věc: Frant. K. a Jindřich F. v H. (adv. Dr. Frt. Polák z Prahy) proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v Hradci Králové o volbu závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lé podali k rozhodčí komisi dle zák. o záv. výb. v Hradci Králové námitky proti volbě společného záv. výboru, v nichž vytýkali, že při volbě 6tičlenného záv. výboru bylo z důvodu, že proti předpisu § 7. odst. 2. zák. o záv. výb. nebyl zvolen ani jediný člen ze skupiny zřízenců, kteří v závodě tvoří menšinu, prohlášeno za zvolené pouze 5 členů záv. výboru, a žádali, aby volba ona byla zrušena a nařízena volba nová, ježto nebylo-li obsazeno všech šest mandátů, poněvadž se zřízenci nepostarali včas o to, aby aspoň jeden jejich zástupce byl zvolen, nelze předpisu § 7. odst. 2. vyhověti tím způsobem, že zbývající mandát obsadí se jmenováním člena záv. výboru z řady zřízenců, nýbrž nutno celou volbu zrušiti a voliti všechny členy záv. výboru znovu.
Rozh. komise nař. nálezem prohlásila, že návrh st-lů, aby volby byly zrušeny a provedeny volby nové, zamítá, ježto provedená volba pěti členů záv. výboru není neplatnou, a není proto třeba, aby byla rušena. Poněvadž však nikdo bez volby nemůže se státi členem záv. výboru, jde jen o to, aby volbou, na které by se zúčastnili příslušníci obou skupin, zvolen byl ze skupiny menšiny ještě šestý člen záv. výboru. V tom směru je povinností vol. výboru, aby onu volbu dodatečně provedl. Vol. řád pro volbu do záv. výboru neobsahuje sice žádného ustanovení, jakým způsobem má bytí zabezpečeno právo menšiny na člena záv. výboru dle § 7. odst. 2. cit. zák., avšak: ustanovení takového není ani zapotřebí, ježto zákon v tom směru je jasný.
O stížnosti uvážil nss takto:
Podle § 7. odst. 2. zák. o záv. výborech má v závodech, v nichž dělníci a zřízenci volí záv. výbor společně, aspoň jeden člen záv. výboru býti zvolen ze skupiny menšinové. V daném případě ukázalo se při přidělování mandátů na jednotlivé volební skupiny, že nebylo možno prohlásiti za zvolena ani jednoho člena ze skupiny menšinové. Stížnost domáhá se z té příčiny, aby byla zrušena celá volba a aby byla opakována po tak dlouho, až ze skupiny menšinové bude zvolen aspoň jeden člen záv. výboru. Žal. úřad naproti tomu stojí na stanovisku, že provedenou již volbu není třeba rušiti, ježto předpisu zák. lze vyhověti tím způsobem, když prozatím rozdělí se na jednotlivé vol. skupiny o jeden mandát méně, kdežto mandát do plného počtu členů a náhradníků záv. výboru scházející obsadí se dodatečnou volbou jednoho člena a jednoho náhradníka ze skupiny menšiny, na kteréžto volbě ovšem zúčastní se skupiny obě.
Než tento postup žal. úřadem hájený mohl by býti uznán přípustným jedině tehdy, kdyby právní předpisy o volbě do záv. výboru dopouštěly, aby záv. výbor byl volen i jiným způsobem než jediným aktem volebním, zejména aby podle potřeby zástupce menšiny byl volen i zvláštní volbou dodatečnou. Zákon (č. 330 z r. 1921) nezná však takovýchto dodatečných nebo doplňovacích voleb do záv. výboru, a chtěl je zřejmě učiniti zbytečnými jednak ustanoveními, že za každého člena záv. výboru volí se náhradník (§ 10. odst. 4. zák.), jednak ustanoveními (§ 20. zák.), že klesl-li během vol. období počet členů záv. výboru spolu s náhradníky pod polovici, provede se nová volba celého záv. výboru.
Volební řád vydaný nař. č. 2/1922, kterým se způsob volby do záv. výboru blíže upravuje podle zák. zmocnění (§ 11. zák.), rovněž má na zřeteli volbu konanou v jediném vol. sboru a jediným aktem volebním, takže volba záv. výboru prováděná po částech nedala by se s těmito ustanoveními srovnati. (§§ 7, 9, 11 a 19 nař.). Za tohoto právního stavu nelze uznati zákonným, zvolí-li se zástupce menšiny ve společném záv. výboru odděleně od ostatních členů.
Volba taková příčila by se do jisté míry i zásadě poměrného zastoupení, podle které (§11. zák.) volba všech členů záv. výboru, tedy i člena podle cit. zák. ze skupiny menšiny voleného má se konati. Neboť provedení řečené zásady předpokládá, že celkový počet mandátů, které jest obsaditi, rozvrhne se na jednotlivé volební skupiny podle poměru hlasů pro tyto skupiny odevzdaných. Má-li poměr tento býti správně zachován, není možno voliti záv. výbor po částech, nýbrž je nutno provésti volbu celého záv. výboru jediným aktem volebním. Provádí-li se volba po částech, není žádné záruky, že složení záv. výboru v jeho celku bude zásadě poměrného zastoupení vyhovovati, i kdyby bylo možno ve volbách částečných zásadu tuto provésti.
Objeví-li se tedy při volbě společného záv. výboru, že proti předpisu § 7. zák. o záv. výborech nebyl zvolen ani jediný člen ze skupiny menšiny, pak nelze závadu tu odstraniti tím způsobem, že se prozatím obsadí o jeden mandát méně, než činí úhrnný počet mandátů, a že tento chybící mandát obsadí se volbou novou. Zásadám pro volbu záv. výboru zákonem předepsaným sotva lze vyhověti jiným způsobem, než tak, že volební akt se přeruší, jakmile je jisto, že ani jeden člen záv. výboru ze skupiny menšiny nebude zvolen a že provede se nová volba celého záv. výboru. Postup tento bude nutno opakovati tak dlouho, až aspoň jeden člen záv. výboru ze skupiny menšiny bude zvolen.
Než buď jak buď, postup, jímž volba provedena byla v případě dnešního sporu, není možno uznati zákonným, a nezbylo než nař. rozhodnutí, jímž postup tento byl uznán správným, dle § 7. zák. o ss zrušiti.
Citace:
G., Z.. Kongres Rady Mezinárodní universitní federace pro Společnost Národů. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 4, s. 132-132.