Č. 680.

Zabírání bytů: * Vzdala-li se bytová komise své funkce, může až do řádného ustavení nové komise vykonávati oprávnění dle zák. z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. jen obec sama. Vydal-li v mezidobí takovém výměr zabírací orgán jiný (předseda resignovavší komise starostou obce k tomu zmocněný) a rozhodla-li odvolací stolice o odvolání proti takovému výměru věcně, jest rozhodnutí to zrušiti jako nezákonné.
(Nález ze dne 24. ledna 1921 č. 775.)
Věc: Leon S. v Prostějově proti nájemnímu úřadu města Prostějova o zabrání místností.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dle výměru z 24. září 1920 čís. 796/A zabrala bytová komise města Prostějova usnesením z 23. září 1920 stěžovateli 6 obchodních místností v domě čís. 3 v Pernštýnské ulici v Prostějově. K odporu stěžovatelovu žalovaný úřad naříkaným rozhodnutím zabrání jedné z oněch místností zrušil, v ostatním výměr potvrdil.
Stížnost k tomuto soudu podaná vytýká naříkanému rozhodnutí nezákonnost předem v tom směru, že bytová komise v době, kdy zabrání se stalo, po právu neexistovala, ježto členové komise se svých funkcí byli vzdali.
Námitku tu shledal nejvyšší správní soud důvodnou. Podle zprávy okresní správy politické ve věci vyžádané, vzdala se někdejší bytová komise v Prostějově své funkce dne 13. září 1920, nová komise bytová pak se ustavila dne 25. října téhož roku. Mohla tedy v době, kdy řádně ustavené komise bytové nebylo, vykonávati oprávnění zákonem z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. obcím propůjčená toliko obec sama, neboť z předpisu § 22 cit. zák. jasně vysvítá, že výkon oprávnění těch na jiného činitele než na bytovou komisi dle předpisu tohoto § složenou a dosazenou obcí přenesen býti nemůže. Dle uvedené zprávy okresního úřadu politického vykonával však v onom mezidobí funkce bytové komise bývalý předseda komise, jenž také na výměru z 24. září 1920 jest podepsán. Nájemní úřad, jenž o odporu proti tomuto výměru věcně rozhodl, rozhodoval tudíž jako stolice odvolací ve věci, o níž nebylo příslušným úřadem v stolici prvé rozhodnuto, a musilo proto jeho rozhodnutí jako nezákonné býti zrušeno.

Citace:

č. 680. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 133-134.