NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Čís. 2060.

I když zmatečností trpí rozsudek okresního soudu jen ohledně jednoho ze spoluobžalovaných, jest zrušiti rozsudek podle §u 475 odstavec druhý tr. ř. i ohledně druhého, souvisí-li jeho jednání nerozlučně s jednáním prvého (§ 56 tr. ř.).
Po zrušení rozsudku z důvodu §u 475 odstavec druhý tr. ř. může soud v novém řízení rozhodnouti v otázce viny zcela neodvisle od stanoviska, zaujatého ve zrušeném rozsudku a není nijak omezen ve výměře trestu.
(Rozh. ze dne 26. srpna 1925, Zm II 307/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalované do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 15. května 1925, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou přestupkem podle §u 8 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc příslušnému okresnímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 9 b) §u 281 tr. ř. uplatňuje zmateční stížnost obžalované, že rozsudkem krajského soudu v Jihlavě jako soudu odvolacího ze dne 19. září 1924 neprávem byl podle §u 475 odstavec druhý tr. ř. zrušen rozsudek okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. července 1924, jímž stěžovatelka a Vilém Č. byli sproštěni z obžaloby pro přestupek podle §u 8 odstavec prvý zákona, a jímž okresnímu soudu bylo nařízeno, by odstoupil spisy státnímu zastupitelství k zavedení zákonného řízení. Postup odvolacího soudu neodpovídá prý, pokud jde o stěžovatelku, zákonu, ježto rozsudek okresního soudu mohl býti z důvodu §u 475 odstavec druhý tr. ř. zmatečným nikoli ohledně stěžovatelky, nýbrž jen ohledně Č-y, ohledně něhož vyšlo na jevo, že byl již dříve dvakráte potrestán pro přečin lichvy. Zrušením osvobozujícího rozsudku okresního soudu a vznesením nové obžaloby a napotomním odsouzením stěžovatelky byla prý porušena přísná zásada ne bis in idem, ježto stěžovatelka byla pro týž přestupek dvakráte obžalována. Stížnost je bezdůvodná. Předně je dovolávání se důvodu čís. 9 b) §u 281 tr. ř. již formálně pochybeno, poněvadž důvod ten podle úvodní věty čís. 9 §u 281 tr. ř. předpokládá,.že v otázce, jež zavdává podnět ku stížnosti. nalézací soud vynesl výrok, v rozsudku však takového výroku vůbec není. Nehledíc k tomu nemůže býti v daném případě řeči o porušení oné zásady. Předpis §u 475 odstavec druhý tr. ř. ustanovuje, že v případě, v němž rozhodoval okresní soud o činu, který je přečinem neb zločinem, dlužno rozsudek k návrhu státního zástupce zrušiti a zavésti řízení podle zákona. Tomu bylo tak i v provedeném případě. Poněvadž citovaný zákonný předpis nařizuje zrušení rozsudku beze všeho omezení, mohou o dalším řízení platiti pouze všeobecné zásady trestního řízení, při čemž může sborový soud v otázce viny rozhodnouti zcela neodvisle od stanoviska, zaujatého v rozsudku zrušením podle §u 475 odstavec druhý tr. ř., a není také piják omezen ve výměře trestu, poněvadž jde o zcela nové a samostatné řízení. Byť i zmatečností, pro kterou byl rozsudek okresního soudu zrušen, trpěl ve skutečnosti jen výrok ohledně Viléma Č-y, musil býti zrušen rozsudek i ohledně stěžovatelky, ježto jednání její souviselo nerozlučně s jednáním Č-ovým, takže bylo nutno proti oběma jednati společně (§ 56 tr. ř.). Důvod zmatečnosti čís. 9 b) §u 281 tr. ř. nemá proto podstaty.

Citace:

č. 1808. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 715-716.